Další střípky do odporné mozaiky totiž začaly přidávat i známé a respektované postavy z hudební scény a také jeho nejbližší spolupracovníci. Umělec sice reagoval vyjádřením na sociálních sítích, v němž se bránil, ale jeho budoucí vyhlídky nevypadají nikterak dobře. Přišel o poslední zbytky dobré pověsti, odvrátil se od něj label i další partneři v showbusinessu.
Vedle očekávaného všeobecného znechucení se v reakci na zveřejněné informace, jak odporně se Manson choval ke svým partnerkám, objevilo také mnoho posměšných komentářů v tom smyslu, že se to od něj dalo čekat. Zčásti je to pochopitelná reakce, jelikož Mansonův vztah k ženám skutečně nikdy nebyl ukázkový. Sám muzikant barvitě popisuje už ve své více než dvacet let staré autobiografii, jak se v počátcích kapely začala na pódiu objevovat jako součást performance mladá dívka, jíž během show držel na vodítku. Prý tím nechtěl uspokojovat své sexuální tužby, ale poukázat na zvyklosti v patriarchální společnosti. Zpočátku šlo o neškodné dovádění, hrátky však postupně přerostly ve zvrácené sadistické divadlo, když se na žádost Nancy se přidalo bití. "Nancy řvala a vřískala celé vystoupení, žadonila, ať ji biju víc a víc až se jí na jejích bledých, anemických zádech začaly dělat podlitiny. Byl jsem sebou zděšený, ale zároveň mě to vzrušovalo, hlavně proto, že si lidi v publiku naše psychedelické sadomasochistické drama docela užívali." Později Manson do téhle zvrhlé estrády zahrnul i svoji přítelkyni, na níž klávesák Madonna Wayne Gacy zkoušel své podomácku vyrobené pomůcky, mučicí nástroje a další výmysly. Jednou ji dokonce svlékli, narvali do klece, kterou používali jako podstavec pro klávesy, a k ní šoupli několik kuřat. Jelikož byl o roli trýzněné ženy na jejich koncertech zájem i v jejich okolí, později se na pódiu objevily třeba dvě nahé tlusté dámy, které se osahávaly v dětské ohrádce.
Jakkoliv byly tyto praktiky zvrhlé, stále se daly považovat za umělecké vyjádření. Jen těžko se dalo předpokládat, že pódiová prezentace začne tímto způsobem a v takovéto míře přerůstat i do jeho osobního intimního života. Co se po celou dobu jevilo jen jako šílené divadlo pro diváky, včetně takových drobností jako pojmenování alba "Born Villain" (Zrozen padouchem), nabylo po zveřejnění čerstvých obvinění obludně reálných kontur.
Když Marilyn Manson před pár lety prohlásil: "Lidé ode mě čekají, že budu oním 'shock rockerem', ale dneska už nemáš čím šokovat," netušil, jak moc se plete. Ve dvaapadesáti letech předvedl zdaleka nejvíce šokující inscenaci svého života. Tak moc, že bude mít sám problém se z toho šoku oklepat.
Marilynu Mansonovi, kořenům jeho zvrhlosti, úspěchům i smutné současnosti se na čtyřech stránkách věnuje dubnový magazín Spark. Časopis seženete v každé pořádné trafice anebo ve Sparkshopu.