Znovu nahrané skladby jsou sice často jen zneuctěním či slabým odvarem originálů, ale v případě Amonů jsme se dočkali vlastně skvěle odvedené práce. Největším rozdílem je rozhodně ladění kytar, které si během dlouhé kariéry prošlo řadou změn, než se severské tlupě podařilo nalézt kýžený a identický zvuk.
Také Johanův hlas je nyní o dost srozumitelnější i procítěnější - na hony vzdálený syrovému bručení deathmetalového medvěda. Možná se tím ale vytrácí ten krvežíznivý pocit, že někomu musíte rozmlátit hlavu těžkou sekerou. Je to dobře, nebo špatně? A která verze se víc líbí vám?