Na předkapelu Kingdom of Giants už bylo SaSaZu zaplněné. Teda alespoň ta část, která byla pro návštěvníky otevřená. Žádný pozvolný seznamování s prostorem a čekání, až přijde hlavní kapela. Pod stagí se rozjely moshpity a zpěvákovu výzvu ke crowdsurfingu vzalo publikum dost zodpovědně. Lidi šli nahoru a sekuriťáci do pozoru. Jestli si někdo plánoval klidnej začátek směny, tak měl smůlu.
Kluci ze Silverstein měli v sále očividně početnou vlastní fanouškovskou základnu. Jejich zpěvák zavzpomínal na Rock for People a podle reakcí bylo jasný, že se tu s velkou částí publika nesetkává poprvý. Ke konci setu za něj fanoušci odzpívali některý refrény. Tohle nebyla kapela, kterou lidi jen zdvořile přečkají cestou k headlinerovi. Frontman Shane Told předvedl fantastickej výkon a stejně tak i zvukaři kapely. Bravo!
Na Silverstein pařil z balkónu i frontman Beartooth. Společně se s kapelou znají už několik let. Důkazem je tomu i společnej song "Burn It Down" z roku 2019, kterej si klidně mohli střihnout spolu. Podle mě je to nesplněnej sen spousty fanoušků, slyšet podobný featy naživo, když je k tomu příležitost. Proč to ty kapely nedělaj? Nevíme, ale je to škoda...
Při bližším pozorování návštěvníků koncertu si nešlo nevšimnout, že se tady potkávají dvě éry Beartooth, který pomocí outfitů fanoušků nabraly i vizuální. Caleb totiž v květnu 2026 po 14 letech manželství oznámil “coming out” a s tím přišla i změna jeho image. Vedle lidí, kteří už očividně přijali současnej styl Caleba Shoma, a nebo je právě díky tomu jako kapelu objevili, stáli fanoušci s jeho ikonickým šátkem kolem hlavy a merchem ke starším albům. OG’s i nová generace na jednom místě, často rozeznatelný na první pohled. A šátku zůstal věrnej i samotnej Caleb, kterej ho teď jen posunul níž kolem krku.
Právě jeho proměna byla jedním z hlavních témat večera. „You know way too much about my personal life,“ prohodil směrem k publiku. Víte toho o mým soukromí až moc. Což je u člověka, kterej se skrz hudbu takhle otevřeně vypisuje ze svýho života, vlastně docela pochopitelný. Posluchači pak snadno získají pocit, že ho osobně znají. A některý starší songy najednou začnou dávat úplně jinej smysl.
Set Beartooth otevřely hned dvě novinky “Pure Ecstasy” a “Bullshit”. Došlo ale i na všechny hitovky, díky kterým se nám Beartooth dostali už dávnopod kůži, jako například “In Between”, “Hated” a “The Lines”. Jediná škoda byla, že zvuk oproti Silverstein výrazně pohoršil. Ze začátku byl slyšet hlavně kopák a všechno ostatní zanikalo.
Musím ale říct, že vidět takhle growlovat někoho, kdo přijde v croptopu, s make-upem a s náušnicí je něco, na co nejsme zvyklý. Člověk by si řekl, že ho po 15 letech chození na metalový koncerty už nic nepřekvapí, a ono jo. Obzvlášť, když vám wall of death odpočítávají prsty s dlouhejma červenejma nehtama, po kterým začne totální hudební metalcorová smršť. Dobrej kontrast.
Během setu Caleb vysvětloval, že život je krátkej a chce si ho užít naplno. Skrz muziku poznal sám sebe a konečně se cítí svobodnej. Následující "Free" tak dostala úplně konkrétní kontext. Žádná velká záhada, co tím chtěl autor říct. Právě nám to řekl sám. A ať už máte radši kteroukoliv podobu Beartooth, tady ukázali, že hudebně se absolutně nic nezměnilo.
Co se týče atmosféry pod stage, ze začátku bych ji označila spíš za vlažnější. Důvodem podle mne mohlo být i horší ozvučení. Sám Caleb se divil, když publikum vyzval k nějaký akci, tak se nic nedělo. Klepal do mikrofonu se slovy “Is this thing working or not?”. No, moc ne právě. Škoda, že postupem času se to zlepšilo jen o trošku.
Organizovaná wall of death byla vlastně jediná větší metalová akce. Oproti rozjezdu s Kingdom of Giants a Silverstein docela změna. Zpěvem s kapelou ale fanoušci rozhodně nešetřili. Ke konci setu už bylo celý SaSaZu na nohou a skákalo se o sto šest, přestože moshpity a circle pity byste spočítali na prstech jedný ruky za předpokladu, že nemáte prsty. Zato o crowdsurfery nebyla nouze, kteří se střídali na rukou další fanoušků vcelku pravidelně po celou dobu koncertu.
Po poslední "Might Love Myself" zůstal zpěvák na pódiu s velkým poděkováním, dalším velkým proslovem o sebepřijetí (kterej už podle mě nebyl potřeba) a rozloučil se pár acapella popěvky z několika jejich refrénů.
Beartooth ukázali že vzhled, sexuální orientace nebo oblečení je zkrátka ve výsledku úplně jedno, když vám to hraje, zpívá a nový songy jsou pořád dobrý!
Mimochodem, na koncert dorazila i část Spiritbox, který vystupují ve Fórum Karlín o den později, tedy 25. září. Takže se v SaSaZu kromě dvou generací fanoušků Beartooth sešel i kus scény.
