UnityTX na to navázali se svou směsí hardcore rapu, metalu a coru, která parádně ladila se zbytkem večera. Vystoupení mělo skvělou energii a Jay Webster předvedl solidní výkon, i když mu několikrát vypadl mikrofon a technika lehce zlobila. Po koncertě se pak zjevně snažil uvolnit - spolu s jedním členem Graphic Nature postávali venku před klubem a do Led Banner appky si z legrace napsali "who has weed", v naději, že někdo doplní zásoby, když tuhle mobilní ceduli ukážou okolí. Když zjistili, že to u nás úplně legálně nejde, přepsali to pohotově na "who has a woman" a pobavili tím skupinku fanoušků, která je u toho sledovala (ano, mě).
Crystal Lake pak odpálili jeden z nejsilnějších setů večera - extrémně energická show, perfektní výkon a skvělá interakce s publikem. Zpěvák John Robert Centorrino se během show tak rozjel, že se mu doslova leskla pleška potem a vypadal, jako by právě dokončil maraton, ale vydávat ze sebe takový screams je ve finále možná fyzicky ještě náročnější. Kapelu jsme mohli vidět už loni na Rock for People, ale pro ty, kdo ji objevili až teď, se tahle japonská smečka mohla stát nečekaným vrcholem celého večera.
Hlavní hvězdy thrown ukázaly, jak rychle se dá v Česku vyrůst. Ještě v prosinci 2023 předskakovali Fit For A King ve Stormu, v březnu loňského roku headlinovali pidi Bike Jesus, na podzim dělali support pro While She Sleeps v Archa+... a teď skoro vyprodaná MeetFactory. Tahle stage už jim vážně začíná být malá - a Česko si očividně hodně oblíbili. Kapela během setu zůstávala ve stínu - doslova. Celé pódium bylo potemnělé a jediný, kdo se koupal ve světlech, byl po stagi pobíhající hlavní zpěvák Marcus Lundqvist, což vytvořilo syrovou a napjatou atmosféru. V půlce koncertu však došlo k menšímu incidentu - jeden příliš nadšený fanoušek se vrhl do publika tak nešikovně, že sundal slečnu z prvních řad jako při skoku do bazénu. Kapela okamžitě zastavila set, aby se ujistila, že je v pořádku. Slečna se chvíli motala, ale pak se zvedla - doufejme, že to odnesla jen modřinou. A i když to crowd surfing na chvíli přibrzdilo, nakonec se jich na vlnách davu svezla ještě celá řádka.
Suma sumárum: zvuk seděl, světla taky, a MeetFactory už prostě dávno patří mezi nejlepší koncertní místa v Praze pro tvrdou muziku. Ty blbý sloupy teda umí občas zkazit výhled a člověk si kvůli nim doslova nejednou dá oči v sloup - ale za toho točenýho Matušku jim to s úsměvem odpustíme.
A jestli tohle byla temná strana Síly, tak na ni klidně přejdeme - a ještě pozveme další. Come to the dark side – we've got breakdowns! (Mentální taky teda, ale chápeme se.)
