Metallica, Iron Maiden i Ludwig van Beethoven. Brann Dailor z Mastodon se podělil o svoji srdcovky

Ludwig van Beethoven - Symphony no. 9
Stejný to bylo s Beethovenovou "Symfonií č. 9". Co bych řekl o deváté, co neřekl už někdo jiný? Je to úžasná a kouzelná hudba, jeden z Beethovenových vrcholných úspěchů a nejsem jediný, kdo si to myslí. Je vysoce ceněná jako jedno z největších hudebních děl, které byly kdy vytvořeny, a s tím souhlasím. Velmi dramatická, krásná hudba, ke které jsem se později v životě vrátil.

Iron Maiden - Piece of Mind
Řekl bych, že první album, co jsem aktivně vyhledal a koupil za svoje peníze, bylo "Piece of Mind" od Iron Maiden. Šel jsem sám do obchodu, když mi bylo asi 7 nebo 8, a viděl jeho obal, na kterým byl Eddie ve svěrací kazajce a bylo na tom napsáno Iron Maiden. Bylo to velmi působivý a mělo to na sobě monstrum a já byl osmiletej kluk, tak jsem si to koupil! A když jsem dorazil domů, dal jsem ho na svůj malej dětskej Fisher Price přehrávač, kterej měl zabudovanej reprák, a pustil to nahlas, jak jen to šlo, což nebylo moc, ale zamiloval jsem se do toho. Něco na tom prostě bylo!

Metallica - Ride the Lightning
Od osmi let až do mejch šestnácti, to byl samej heavy metal a pár let thrash metal s Metallikou a Slayer. Od Metalliky bych vybral "Ride the Lightning", ten zvuk se mi hodně líbí. V té době ke mně chodívali kamarádi s kytarami. Já už bubnoval rozhodně dřív, ale předtím nikdo jiný na žádný nástroj nehrál, měli akorát hračky a videohry. Zlomilo se to právě až kolem sedmý třídy, děcka začaly hrát na kytary a plodily ty otřesný verze songů od Metalliky. Hodně rádi ničily "For Whom the Bell Tolls", to byly hrozný verze. Ale Metallica bylo to, na čem hodně těch osmdesátkovejch děcek, co jsou teď ve větších metalových skupinách, začínaly.