Blue Electric Light vyšlo: 24. května Můžeme se tomu pousmát, můžeme to chápat jako prázdnou floskuli anebo jako prachobyčejnou pózu. Jenže Lenny stejně zaníceně vykládá i o svojí vášni k hudbě a tvorbě a byť i tyto formulky znějí poněkud vyumělkovaně, v případě tohoto tvrzení nejsou sebemenší pochybnosti na místě. "Blue Electric Light" ukazuje čerstvého šedesátníka jako umělce s velkým U. Lenny je ve dvanácti nových písních rozpoznatelný, nikterak neexperimentuje a hraje podle starých známých not. Zároveň je ale patrná jeho nenasytitelná chuť objevovat nové prostory a zvuky a hrát si. Hlasově je stále ve formě, samotné skladby znějí lehce a přirozeně. Tu a tam si Lenny vypomůže výrazným synťákem ("Let It Ride"), ale povětšinou tvoří za pomoci organických zvuků. A jako multiinstrumentalista s láskou k celé škále nástrojů žádný z nich neupozaďuje. I proto z úvodní vláčné "It's Just Another Fine Day (In This Universe of Love)" půjdou do kolen všichni baskytaristi, u "hambaté" singlovky „"K421" se zase zatetelí milovníci saxofonu. "Paralyzed" pak nabízí luxusní "ukvákané" sólo na elektrickou kytaru. Tenhle pán je ve vrcholné formě a celé jeho album je ryzí muzikantská radost. (recenze vznikla pro červnové číslo časopisu Spark)
9/10