NOTHING MORECarnal vyšlo: 28. června Dlouhé roky se bezútěšně hledali, bez větších úspěchů vyzkoušeli dva zpěváky, až si k mikrofonu stoupnul tehdejší bubeník Jonny Hawkins. V polovině minulé dekády se jim veškeré odhodlání, zarputilost a pracovitost začaly vracet, když jejich snažení začalo konečně zajímat více lidí. Skvělé album "The Stories We Tell Ourselves" (2017) jim přineslo tři nominace na Grammy a vykrystalizovala z něj dost možná jejich nejlepší písnička "Don't Stop". Na slibně rozhýbané ledy ale nenavázali a předchozí fošna "Spirits" (2022) vyšuměla zase do ztracena. Možná i proto si s novým materiálem pospíšili - už po roce a půl je venku nová nálož písniček, kterými to borci chtějí snad už definitivně zlomit. A dělají pro to maximum - pěvec Hawkins má stále charisma jak hrom, materiál je příjemným mixem výbušných, energických pecek se silnými refrény a dospělejšího, rozvážnějšího vyprávění, k čemuž dobře slouží vzletnější písničky se sbory. "Run For Your Life" ukazuje všemožné vychytávky, které nabízí současný moderní rock, "Down the River" pořádnou dávku emocionality, "Existential Dread" luxusní djentování a "Head" zase funguje jako pěkné, futuristické intermezzo. Zajímavé momenty by tu byly a není jich málo, ambice kapely jsou cítit za dva rohy. Jenže jako celek to příliš nefunguje. Kapela možná chce tak moc, že výsledné dílo postrádá lehkost, jde na sílu a zní trochu upoceně. Nothing More mají všechny předpoklady být dalšími Bring Me The Horizon, ale zatím k tomu chybí to nejcennější - onen nepojmenovatelný faktor X. Anebo stejně jako Papa Roach, ke kterým mají náturou i zvukem blízko, mají zkrátka to nejlepší za sebou. (recenze vznikla pro červnové číslo časopisu Spark)
6,5/10
