UNPROCESSED...and Everything in Between vyšlo: 1. prosince Tiskové zprávy jsou podobných nabubřelých superlativů a marketingových honítek tradičně plné, ale v tomto případě nezbývá než sklapnout ústa. Tenhle chlapík bez jakýchkoliv debat zázrakem je! Manuel si je dobře vědom, že má ruce ze zlata, a na třetím albu své kapely plně využívá jakékoliv příležitosti, aby to mohl dát okázale najevo. Djentové groovy, brutální deathcorové breakdowny, riffy tuhé jak špatně uvařené zadní hovězí a v úplném protikladu vzdušné a vkusné jazzrockové pidlikání. Vůní je tu tolik, až zrak přechází, na vysoké škole progresivní metalové kytary by si s prstem v nose obhájil doktorát. Přestože je značná část alba postavena právě na jeho hráčské ekvilibristice, nestávají se z partů bezduché onanie a neztrácí se podstata skladeb jako takových. Stejné instrumentální orgie ovšem předvádí i zbytek osazenstva. Po technické stránce je kapela vybavena vskutku obdivuhodně a totéž platí o vizi, jak by to všechno mělo znít. Všechno drží smysluplně pohromadě, nic nevyčnívá. I po vokální stránce jdou Unprocessed citelně do šířky, to když se mezi sebou přirozeně prolétají chytlavé melodické linky po vzoru Bring Me the Horizon ("Die on the Cross of the Martyr"), intimní, na kost očištěné polohy ve stylu Sleep Token ("Abysm") i mnoha hrubě uřvaných momentů. A při poslechu válů jako "Lore" možná jednoho napadne, z jaký planety tihle borci vlastně jsou. Sám nemám tušení, ale jestli se tam podobného materiálu povaluje víc, nutně potřebuju letenku. (recenze vznikla pro dubnové číslo časopisu Spark)
10/10