Lístky zmizely rychlostí blesku a do roka a do dne došlo na lámání chleba. Koncertní večer otevřeli žánrově velmi podobní The Story So Far z Kalifornie, během kterých se zvukař nejspíš teprve zahříval, protože jejich ozvučení byla katastrofa.
Úderem deváté se rozezněla dramatická filmová melodie, během které se objevilo na velké obrazovce logo kapely, a fanoušci se začali dostávat do varu. Tříčlenná kapela ve složení Tom DeLonge, Mark Hoppus a Travis Barker na netradičním čtvercovém pódiu odstartovala set písničkou "Anthem Part Two", následovala "The Rock Show", "Family Reunion" (Shit, piss, fuck, cunt, cocksucker, motherfucker, tits, fart, turd and twat). Zazněly snad všechny hity včetně "Feeling This", "Always" a v závěru i "All The Small Things" a "What's My Age Again?". Před baladou "I Miss You" došlo i na několik emo fórků a do závěrečné "Dammit" propašovala kapela punk-rockovou "We Are Never Ever Getting Back Together" od Taylor Swift.
Travis dokázal, že má (stále) formu jak blázen, Tom s Markem předvedli taky slušný výkon, v pauzách nezavřeli pusu a vyměňovali si pubertální sprostý vtípky jako za mlada. Kapela nešetřila ohni a prskajícím ohňostrojem a na závěr na nás místo konfet nastříkali spermie (papírový, aby bylo jasno).
Taky pochválili Prahu, kterou si stihli projít, a fascinovaně vyprávěli o opravdu autentické kavárně na Pražském hradě jménem Starbucks, a tak trochu se nám za to vysmáli. Nedivím se.
Srdce mého 13letého já zaplesalo a koncert hodnotí na výbornou! Obešlo se to bez velkolepých pompézností, synťáků a playbackových vokálů, jak už se tak postupně stává zvykem. Zkrátka čistej punk-rock, na kterej tam všichni přišli. A no a co, že občas zpívali trošku falešně, a že to nebylo na 100 % sehraný. Byla tam upřímná radost z hraní, kterou plný outůčko nasálo jak houba, a fanoušci odcházeli se splněným snem.
Celej koncert najdeš v reels na našem Instagramu. Omluvte roztřesenej obraz, pařilo se :) Ale zase tam jsou zaznamenaný ty jejich skvělý kecy.
