"Bylo vážně depresivní, že jediné, co jsem mohl udělat, bylo pokračovat v tvorbě hudby, která byla původně vypuštěna spíš jako pokusný králík. Proto jsem zvolil EP - chtěl jsem zjistit, zda mají lidé stále zájem o tuto konkrétní tvorbu a především, jestli existují nějaké labely, které by mohly mít zájem tuto věc vydat. Ve Finsku bylo v té době nejisté naprosto všechno - měli jsme tu spoustu uzavřených oblastí a často nebylo možné ani opustit město, celé to působilo jako dystopický sci-fi film. Proto jsem se snažil odreagovat psaním, nic jiného dělat ani nešlo," vzpomíná hudebník na počátky psaní nové desky.
Debutové studiové album nese název "Neon Noir" a vychází již 13. ledna prostřednictvím Heartagram Records a Universal Music. Ježtě toho dne muzikant zahájí dlouhé sólové turné, které by mělo být půl na půl oslavou starší tvorby HIM i jeho sólových novinek. U nás se ukáže již 16. února v pražském Lucerna Music Baru.
"Co se budoucích koncertů týče, má představa je jasná. Spousta sólových umělců pálí mosty - odsuzujte svou minulost. Jenže to podle mě není možné. Nebylo by správné odehrát koncert bez klasik, které fanoušci tak milují, jako jsou 'The Funeral of Hearts', 'Join Me in Death', 'Buried Alive by Love', '(Rip Out) the Wings of a Butterfly', 'When Love and Death Embrace', 'The Kiss of Dawn', 'Poison Girl, 'Right Here in My Arms'... Všechny tyto věci budou součástí setu."
Valo také mluvil o své prohýřené minulosti a cestě k vystřízlivění: "Jakožto rocková hvězda si tak nějak myslíš, že bys měl po každém koncertu zakalit a zkrátka si jet tu předdefinovanou cestu rebela. Trvalo mi 20 let, než jsem si uvědomil, že tomu tak není a ve drogách jakéhokoliv druhu může jet každý. Můžeš být instalatér a dávat si hromadu kokainu - to není nic zvláštního. Zvláštní ale je být skvělým instalatérem, protože takového všichni potřebujeme. Musel jsem se rozhodnout, jestli se stanu opravdu dobrým opilcem, nebo přiměřeně dobrým hudebníkem, protože nejde dělat obojí. Po tom uvědomění jsem se začal soustředit pouze na hudbu a věřím, že mě to dost osvobodilo. Temnou stránku rock and rollu jsem prožíval docela dlouho a jsem rád za tu zkušenost, ale ne, děkuji. Zkusil jsem to a vracet se k tomu nehodlám."
Celý rozhovor si můžete pustit níže.
