Gojira ví, že si stěžejení skladby z desek "Magma" (2016), "L'Enfant Sauvage" (2012) a "From Mars To Sirius" (2005) nemusí takříkajíc odkládat až do druhé poloviny sestlistu, aby publikum udržela v napětí a gradaci show měla jistou a zaručenou. Gojira je totiž pojmem sama o sobě.
Její vrcholná forma a dechberoucí hudební výkony ve studiu i na pódiu se ve všech pádech skloňují minimálně od roku 2016, kdy byla deska "Magma" nominována na cenu Grammy hned ve dvou kategoriích. A když tento počin v roce 2018 přivezla na festival Brutal Assault a rozpoutala progresivní metalové peklo, jen zázrakem jím nenarušila statiku jaroměřské pevnosti. Už tehdy bylo zjevné, že je v absolutní formě a vydáním "Fortitude", které v pondělí představila v Praze, nastavila laťku ještě výše.
Před začátkem show stage zahalila oponou, na níž projekce odpočítávala vteřiny do začátku show. Dechberoucí světelné efetky vytvářely dojem, že kapela hraje pod vodní hladinou a Mario Duplantier za bicími s transparentem "Víc nahlas kurva" hecoval fanoušky k ještě hlasitějším ovacím. A když jeho očekávání naplnili, vytasil transparent "Velmi dobře". Toť jen zlomek vizuálních vjemů, které pod palbou matematicky přesných riffů dokreslovaly skvostný hudební zážitek.
Navzdory nadpozemskému umu ale zpěvák a kytarista Joe Duplantier stojí pevně nohama na zemi a uchovává si svoji skromnost. Je si vědom svých kvalit, talentu a pontenciálu, ale nepotřebuje jej dávat na odiv. Primární jsou pro něj precizní pěvecké a kytarové výkony. Právě díky nim si Prahu podmanil a na pomyslném metalovém Olympu zapustil hluboké kořeny. A ty mu umožňují jít proti větru, proti zvyklostem a setlist uzavřít hned dvěma skladbami z "Fortitude", tedy "New Found" a "Amazonia".
Předskakovali Alien Weaponry a Employed To Serve.