PÁTEČNÍ BORDEL (35): Atreyu, Red Fang, Billy Gibbons, Wolf Alice

Vydáno: 20.06.2021 15:50 - Redakce

Nové album metalcorových pionýrů Atreyu nás příliš nepotěšilo, čemuž v recenzi odpovídá i nízké bodové ohodnocení. Mnohem větší parádu přinášejí novinky Red Fang, Wolf Alice nebo Billyho Gibbonse.

Atreyu - BaptizeATREYU
Baptize

vyšlo: 4. června

Přestože kalifornská pětice Atreyu má v sobě obrovský potenciál, který ji opakovaně právem dostal do Top 10 americké hitparády Billboard 200, novinku "Baptize" překombinovali natolik, že je kýčovitou, nekonzistentní, neuchopitelnou, lacinou a bezpohlavní plejádou riffů, kterou nezachrání ani zástup hvězdných hostů. Jacoby Shaddixovi z Papa Roach, Travisu Barkerovi z Blink-182 a Matthew Heafymu z Trivium se pokoušeli ušít skladby přímo na míru, což se jim částečně podařilo, ale pokud by jejich otisk - respektive jméno - nebylo přímo u skladeb uvedeno, jen stěží jejich přítomnost ve skladbách posluchač rozpozná, a to i v případě, že diskografii Papa Roach a Trivium zná nazpaměť. Jak kdyby jejich participace byla jen marketingovým tahem, jak ke kapele, která v tvůrčí rovině momentálně stagnuje a selhává, přitáhnout pozornost. Zarážející je, že koncept desce nedokázal vtisknout ani hvězdný a velmi uznávaný producent John Feldman, s nímž Atreyu v minulosti spolupracovali opakovaně a vedle nich má na svém kontě nahrávky Blink-182, Fever 333 či Beartooth. Zdá se, že z úspěchů, kterých v uplynulých letech dosáhli, Atreyu trochu narostl nosánek a nyní ve škatulce meltacoru pálí riffy a hesla bez ladu a skladu a domnívají, že to stačí. Nestačí.

3/10

Kamila "Ámos" Ungerová


 


Red Fang - ArrowsRED FANG
Arrows

vyšlo: 4. června

Američtí šprýmaři Red Fang se na své páté řadovce "Arrows" nebáli zaexperimentovat a opět popustili uzdu své fantazie. Některé bicí party kupříkladu nahrávali ve vypuštěném bazénu. Nechybí ani vtipné videoklipy, které jsou jednou z poznávacích značek těchto pohodářů. Od prvních tónů tajemného intra "Take It Back" je patrné, že půjde o temnou desku, na které zní kapela častěji sludge metalově než stoner rockově. Špinavý garážový sound a tíživý pocit ze sludge připomíná rané desky Melvins, Baroness či Mastodon, což se odráží v písních jako "Unreal Estate" či "Arrows". Ovšem i omamných záblesků stoner rocku je na nahrávce požehnaně, takže songy jako "My Disaster", "Two High" či "Dr. Owl" vám budou pro změnu evokovat Kyuss, Sleep nebo QOTSA. Vrcholem nahrávky je zapojení členek souboru The Portland Cello Project, protože právě netradiční smyčce zní v kombinaci s uječenými kytarami v epické skladbě "Fonzi Scheme" takřka božsky. Red Fang si s novinkou sice dali načas, ale zato se vytasili se svým nejtemnějším, nejtvrdším a hlavně dosud nejpropracovanějším albem. ALBUM SEŽENETE V NAŠEM SPARKSHOPU.

9/10

Kamil "Doči" Dočkal


 


Wolf Alice - Blue WeekendWOLF ALICE
Blue Weekend

vyšlo: 4. června

Už z prvních tónů nové desky londýnské alternativy Wolf Alice prýští sebevědomí po litrech. Po stejných litrech piv s nízkou pěnou z malých klubů, kde čtveřice začínala, a ze kterých se teď definitivně dostala pryč. Albem "Blue Weekend" a vyzrálostí jednotlivých skladeb dávají Wolf Alice najevo, že už nejsou ti čtyři zakřiknutí lůzři. Zvukově se ale i tentokrát drží ve stejných rovinách, kterými se proslavili. Opět jde převážně o intimní skladby, občasně říznuté špinavou kytarou nebo snovým shoegazem a podtržené vokálem Ellie Rowsell, který dává nahlédnout do její duše. Sebevědomější než kdy dřív, ale stále stejně křehké a zranitelné. Zároveň se do toho nebojí šlápnout a v písních jako "Play The Greatest Hits", z jejíž atmosféry se okamžitě teleportujeme do malého zakouřeného klubu, tihle vlci ukazují, že si stále udržují chrup v nabroušeném stavu. Každému ale bude jasné, že skupina definitivně vyrostla ve velkého stadionového interpreta a hned první song jejich třetí desky, monumentálně gradující "The Beach" budiž ideálním otvírákem budoucích koncertů.

9/10

David "Mahoney" Stoklas


 


Billy Gibbons - HardwareBILLY GIBBONS
Hardware

vyšlo: 4. června

V kolika letech je čas zahájit sólovou kariéru? Pro Billyho Gibbonse, hlavního vousáče ze ZZ TOP, je to šedesát šest. A od té doby už tam poslal tři alba. Ona se jeho tvorba od domovské kapely zase tolik neliší a deska by v klidu obstála i jako album ZZ TOP, nicméně podstatné je, že Billy si jede stále dokola to svoje takovým způsobem, že mu všichni zobou z rukou a ta směs boogie, blues a rocku je velice magickým lektvarem, ať jej slyšíte v jakékoliv podobě, na níž je Billy účasten. Zde budou vždy v kurzu tlustodoutníky, whisky, polosvlečené holky, hot rody a kytary. Nakonec co vám na takové kombinaci chybí k dobrému životu. Opět co song, to perla, solidní nápad, riff, prostě tak, jak to reverend dělá celý život. Tohle by nešlo pohanit, ani kdyby se Billy oholil. ALBUM SEŽENETE V NAŠEM SPARKSHOPU.

9/10

Rodeo Bull



DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2024 SMILE MUSIC s.r.o. | Prolidi.cz

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení