PÁTEČNÍ BORDEL (26): Blitz Union, Moonspell, To Kill Achilles, Orden Ogan

Vydáno: 13.04.2021 15:00 - Redakce

Domácí borci Blitz Union vydávají šestliskladbový výsledek svého aktuálního snažení. Šmakuje náramně! Podobné je to i s dalšími recenzovanými počiny: To Kill Achilles a Moonspell. Za poslech rozhodně stojí i novinka Orden Ogan.

Blitz Union - Not ProudBLITZ UNION
Not Proud (EP)

vychází: 16. dubna

Co na těch Blitz Union sakra je? Jak to, že jsou najednou úplně všude? Jak to, že sbírají statisíce views a streamů? Jak to, že jim ten jejich úspěch a hudbu skoro nikdo nevěří? Ono se totiž zpočátku může zdát, že jde o levnou a vyumělkovanou slátaninu všeho možného, co se líbí veřejnosti, tedy o vychytralou pózu, která má přilákat co nejširší spektrum fanoušků. Pravda je ale taková, že za každým riffem, textem, ba dokonce i příspěvkem na sociálních sítích je víc práce, než by kterákoliv jiná lokální kapela dokázala pochopit. Blitzové si dávají záležet na každém slově, které jako hudební těleso společně vysloví. K tomuto přístupu stačí dodat tajemné příběhopisectví, profesionální zázemí, zkušenosti posbírané od lidí, kteří spolupracovali třeba s Miley Cyrus nebo Yelawolfem, a hlavně píli. Makat, makat, makat, jak se říká. Výsledkem je klip nebo alespoň vizualizér ke každé pecce, kterou kluci vypustí, hudba, jež je chytlavá a zároveň kvalitní, a taky surfování na vlnách nejčerstvějších trendů, jež bandě zajišťuje pozornost a neustálý přísun nových posluchačů. Samotné EP už je potom pouze sumarizací toho, co vzejde z výše vypsaných ingrediencí. Pokud se na tuzemské scéně dá o někom říct, že se věnuje tvorbě hudby opravdu naplno, jsou to Blitz Union.

9/10

Dominik "Dom" Šidlo

 


To Kill Achilles - Something To Remember Me ByTO KILL ACHILLES
Something To Remember Me By

vyšlo: 5. února

Mladí stoupenci metalcoru a post-hardcoru To Kill Achilles ze skotského Dundee neměli nikdy problém odhalit svá srdce na dlaních. Po debutové desce "Existence" a vydatném EP "Anywhere But Here" přichází s druhým řadovým albem "Something To Remember Me By", kde se jejich upřímnost zrcadlí v temném konceptu. Nahrávka je zmapováním posledního roku bezejmenného pětadvacetiletého hrdiny, který má problémy s úzkostmi, depresemi, nevyzpytatelným životem a v neposlední řadě s alkoholem. Každá píseň symbolizuje jeden měsíc, přičemž dvě navíc představují jeho vnitřní zamyšlení, neboť skladeb je na nahrávce čtrnáct. Když mají Skoti blíž k post-hardcoru, tak se přímo nabízí porovnání s Touché Amoré, ale někdy zase zabrousí spíš do metalcoru, kdy evokují While She Sleeps, Being As An Ocean či Oceans Ate Alaska. Naštěstí rozhodně nejsou jejich lacinou kopií. Atmosféra desky je dost tíživá, k čemuž kromě hudby přispějí i dvě emotivní pasáže mluveného slova frontmana Marca Tindala. Rozuzlení je tragické v podobě sebevraždy, což se dozvíme z poslední titulní písně, jenž je akustickou baladou, z níž na vás padne podobně velký splín jako z kultovní "Something In The Way" od Nirvany. Mladíci oproti minulým nahrávkám zapracovali na melodičnosti a brutálně přitlačili v upřímnosti textů. Nejmrazivější je totiž fakt, že veškeré temné příběhy z povedené druhé desky se jednotlivým členům kapely během posledních let skutečně přihodily, nebo se staly jejím blízkým přátelům a zanechaly v nich nesmazatelné stopy.

8/10

Kamil "Doči" Dočkal


 


Moonspell - HermitageMOONSPELL
Hermitage

vyšlo: 26. února

Novinka ukazuje Portugalce trochu jiné, než jsme si zvykli. Album je klidnější, atmosféričtější, mnohem méně gotické než jeho předchůdci. Nemá takové super hity jako "Extinct", které bylo dokonalé, ale o to tentokrát asi ani nešlo. Tahle deska je mnohem lépe sladěná jako celek, přestože i jednotlivé písně mají svou tvář. Ale jedna nepřebíjí druhou, spíše každá pracuje pro celistvé poselství desky. Zpěvák Fernando Ribeiro nijak netlačí na pilu, přesto neztrácí nic na své hlasové magii. Některé jeho klidné, až recitativní hlasové rejstříky byly do této doby neslýchané. Poslechněte si třeba "All Or Nothing". Nejen že vás přímo uhrane jeho podmanivost, ale můžete se oddat myšlenkám třeba na to, jaký kus cesty ušla kapela od své prvotiny "Wolfheart" z roku 1995. Tam syrová, řvavá a dravá gotika a nyní málem pinkfloydovsky citlivá kytara a relaxační feel. A samozřejmě Fernandův uhrančivý hlas, který – jakkoliv ztišený - dominuje celé desce. Ovšem posluchač se těší i na pasáže s působivými Paixaovými klávesami nebo mistrovská kytarová sóla Ricarda Amorima. Tohle je deska, která potěší jak fanoušky kapely, kterým představí prozatím neprobádané končiny ve zvuku kapely, tak i někoho, komu prozatím jména Moonspell neříká nic. Skalním fanouškům, pro které je tento experiment příliš odvážný, nechala kapela vzkaz na úplný závěr, coverem "Darkness In Paradise" do Candlemass. Ne, Monspell nezapomněli na své doomové, temné kořeny. Jenom nám malinko odlétli jinam. Album pořídíte v našem Sparkshopu.

9/10

Guevara


 


Orden Ogan - Final DaysORDEN OGAN
Final Days

vyšlo: 12. března

Kdo je dneska jedničkou německého melodického powermetalu? Hibernovaní Gamma Ray to nyní nejsou. Že by se o tuto poctu přihlásili novým albem Orden Ogan? V jejich diskografii není slabší místo a jsou kapely, které s věkem přímo zrají. Jejich velkou kapely vždy byly silné melodie, zajímavé textové koncepty a sbory. Ano, ty jejich sbory! Nikdo nemá epičtější než Orden Ogan a není divu, že si zpěváka Seeba Levermanna zve kdejaká parta ke studiové výpomoci. Novinka ničím nepřekvapí, opět se dočkáme chytlavých melodií a charakteristického zvuku. Jenomže nikdo není dokonalý a je zde prvek, který mi dokázal poslech desky znepříjemnit. Zdá se mi totiž, že u několika skladeb se skupina snažila danou melodii v refrénu natolik vytěžit, že ji v písni opravdu omílala až do mrtě. Tahle repetitivnost pak snižuje chuť si desku pustit znovu. Ale zase tu máme fantasticky vybroušené diamanty, které vás k desce přitáhnou. Rozhodně je to balada "Alone In The Dark" se skvělou Ylvou Eriksson (vokalistkou švédských Brothers Of Metal). Tohle je přesně to, proč jsou metalové balady tak působivé – nějaký ten patos a bombastičnost jim jen prospívá. Pak je tu epická "It Is Over" která uzavírá desku a ukazuje to nejlepší z hudební tváře kapely. Pestřejší kompozice jako "Interstellar" s hostující kytarou Guse G. anebo singlový "In The Dawn Of The AI" také kapele sluší. Zbytek je pouze kvalitní standard. Pánové odložili postkatastrofické obleky z pneumatik a navlékli si futuristické kostýmy, přicházejí z některými povedenými kompozicemi a své fanoušky nezklamou. Laťku svých nejlepších desek ale pro tentokrát nepřeskočili. Album pořídíte v našem Sparkshopu.

7/10

Guevara


 

 


DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2021 SMILE MUSIC s.r.o. | Prolidi.cz

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení