"Koncerty byly stále větší, davy rostly. Kolikrát bylo víc lidí venku než vevnitř. Nikdy jsme nic takového nečekali," popisuje Grohl mánii, která kolem Nirvany vyrostla. Konec však nastal 5. dubna 1994, kdy si Cobain brokovnicí prostřelil hlavu. "Kurtův odchod byl strašně náročná zkušenost a jeden z nejvíc srdcervoucích okamžiků v mém životě. Psal úžasné písně, byl požehnán darem. Myslím, že ho mohu s jistotou prohlásit největším skladatelem naší generace. Jsem neuvěřitelně hrdý, že jsem byl jeho bubeník a hrál ty písničky noc co noc," vzpomíná Grohl.
- Dave Grohl debatuje rozdíly mezi Foo Fighters a Nirvanou
- Producent Nirvany vzpomíná: „Kulečník o 100 tisíc dolarů se mnou dát nechtěli“
Po rozpadu Nirvany vytáhl letité démáče a dal postupně vzniknout Foo Fighters. "Nechtěl jsem nutně jít do jiné kapely, jen abych hrál. Představa, že sednu za bicí, nebo si pustím nějakou muziku mě rmoutila. Měl jsem problém si pustit i rádio. Ale celý život jsem si potají zaznamenával písničky, kde jsem hrál na všechny nástroje a zpíval. Neměl jsem je moc rád, nelíbily se mi texty ani můj hlas, ale bylo to kreativní cvičení. I když jsem byl v Nirvaně, měl jsem v suterénu studio. Mému nejlepšímu kamarádovi, což byl technik Barret Jones, jsem jednou řekl, že mám nějaké songy a ať je jdeme nahrát." Nakonec skončili na týden v pronajatém studiu, Grohl vybral zásobu songů vytvořených za posledních šest let a nastartoval tak další úspěšnou část kariéry v podobě Foo Fighters.
Velký čtyřstránkový materiál o Daveu Grohlovi a Foo Fighters najdete v březnovém magazínu Spark. Do konce měsíce k sehnání v obchodech, poté v eshopu.
