WARDRUNAKvitravn vyšlo: 22. ledna Můžete o tom diskutovat, můžete snad i nesouhlasit, ale to je vše, co s tím můžete udělat. Přesto Wardruna je a v tomto tisíciletí jistě i bude tím nejlepším, co je ve folkmetalu ke slyšení. Už po jejich minulém albu "Skald" se zdálo, že tuhle dokonalost nepůjde překonat. Kam Wardruna zamířila současným albem, už nyní víme: snad k ještě většímu účinku na posluchače a doslova magickému prožitku. Hudba Norů je spojení šamanských rytmů, skandinávské melodičnosti, severské melancholie a epické atmosféry. Kouzlu té hudby se nelze vzepřít, strhne vás a okamžitě probudí vaši obrazotvornost. Můžete se s hudbou na "Kvitravn" bát v temném lese, poslouchat mytické legendy, prožít vikinské mystérium nebo se roztancovat u obřadního ohně. Vokály Einara Selvika i Lindy Fay Hella jsou podmanivé a mnohokrát jsou posíleny i sbory. Samozřejmě dostanete i pořádnou dávku píšťal, norských houslí, moraharpy a dalších lidových nástrojů tak, jak se na pohanský folk sluší a patří. Každá z jedenácti skladeb je osobitá rytmem, náladou i účinkem, a pokud budete desku poslouchat s otevřenou myslí, možná se vám zjeví i Kvitravn - bílý havran, stejně vzácný a jedinečný, jako je hudba Wardruny.
10/10
"Guevara"
LIGHTHOUSE KEEPERDrowning vyšlo: 22. ledna Nové domácí corové zjevení Lighthouse Keeper se s tím nesere a smete vše, co mu stojí v cestě. Většina sestavy v minulosti působila v tehdejších Uprise From The Ashes, ostatní pak drtili struny ve Screws nebo Burning Arrows a zpěvák Oldřich Kadlec si zase občas zahuláká s Fall From Everest. Přestože se dali dohromady teprve v půlce roku 2019, hned před Halloweenem toho roku stihli vydat nářezový singl "Lines/Consequences", ze kterého byly patrné velké ambice. Člověk ani nestihl mrknout a už jsou tu s debutovým albem "Drowning", které představuje upřímné pohlazení a zároveň zběsilé profackování duše. Ideálním příkladem je start desky, kdy vás nejdřív polaská procítěné intro "Waves/Seaguls" se zvuky moře, aby vás následně sestřelila nadupaná pecka "Insane/Alone". Takových momentů, kdy se emotivní melodie neklidných vln roztříští o útesy tvrdého coru, je na desce povícero. Album se nese na vlně emo post-hardcoru, přičemž z hudby a Oldova hlasu je místy cítit neodkladná naléhavost, při které vytanou na mysli třeba američtí Touché Amoré, od kterých kluci zřetelně načerpali část inspirace. Ovšem tuzemští Lighthouse Keeper nepředstavují jejich lacinou kopii, ale naopak se hodlají stát osobitými zástupci tohoto hudebního stylu v našich končinách. Dravost jim rozhodně nechybí, ambice, zdá se, také ne. Lighthouse Keeper si prostě vydařeným debutem "Drowning" nastavili laťku proklatě vysoko a bude zajímavé sledovat, jestli ji dokáží s další tvorbou posunout ještě výš.
9/10
Kamil "Doči" Dočkal
YOU ME AT SIXSuckapunch
vyšlo: 15. ledna Od července 2019, kdy pop-rockoví You Me At Six vydali ze svého sedmého studiového alba "Suckapunch" singl "What It's Like" a tedy od doby, kdy probíhal tvůrčí proces, se toho hodně změnilo. Tehdy si ještě mohli dovolit podzimní dvouměsíční nahrávání v Thajsku, kde spojili síly s producentem Danem Austinem. S tím v minulosti už spolupracovali například na skladbě "The Swarm", která pokořila první příčku britské Rock Chart a možná si formace od tohoto spojení slibovala zopakovaní tehdejšího úspěchu. Jenže od roku 2012 YMS prošli poměrně velkým hudebním vývojem a s novinkou "Suckapunch" zakotvili na pomezí elektronického rocku a pop-rocku, kterému energii už nedodávají kytary ani bicí, ale především procítěný a hodně usoužený zpěv Joshe Fransechia a také vydatná nálož elektroniky. To všechno by bylo v pořádku. Formaci ale chybí osobitost. Skladba "Adrenaline" totiž kopíruje vše, díky čemuž si svou popularitu vydobyli Imagine Dragons, a jediným kusem, který v sobě skrývá gradující drama, jež YMAS před releasem tolik slibovali, nabízí baladická "Glasgow". Přesto ve srovnání s albem "VI" částečně vystoupili z pop-rockové šedi.
4/10
Kamila "Ámos" Ungerová
UP!GREATMad Images vyšlo: 30. prosince Ostravská crossoverová parta oslavila v roce 2018 deset let působení na tuzemské hudební scéně a začala nahrávat v pořadí čtvrté studiové album v olomouckém DS studiu Davida Spilky. Nejsou to žádná ořezávátka, vždyť v minulých letech na koncertech zdárně sekundovali věhlasným metalovým formacím jako Jinjer či Infected Rain. Frontwoman Veronica Hurt si od nich možná vzala inspiraci, neboť na nové desce growluje a screamuje víc než kdy dřív. Zároveň zvládá tyto tvrdší styly kombinovat s čistým zpěvem, kdy zase připomíná Marku Rybin z Gaia Mesiah nebo Sandru Nasic z Guano Apes. V songu "Chase" si navíc střihla svůj první duet s Bilosem z Malignant Tumour. Po hudební stránce má kapela crossoverový rozptyl od metalu, přes rock až po prvky hardcoru, přičemž na novém albu zní víc přímočaře a celkově se citelně přitvrdilo. Je slyšet, že se jedná o zkušené muzikanty, neboť deska překypuje neotřelými nápady a rozhodně nenudí, vždyť tvůrčí práce na ní trvaly celých osm let. Podobně zkušených a zajímavých formací s ženským elementem za mikrofonem je u nás jako šafránu.
7/10
Kamil "Doči" Dočkal