DEFTONESWhite Pony (20th Anniversary Deluxe Edition) vyšlo: 11. prosince 2020 Dvacáté výročí, to už je pořádný důvod k oslavě. A i když doba není nakloněná kdovíjakým radovánkám, připomenout zásadní desky rockové historie je rozhodně na místě. Před dvaceti lety bořil kytarové hitparády nu-metal a letos tak oslavili svá tehdejší alba Disturbed, Linkin Park, Limp Bizkit, Papa Roach a aktuálně i Deftones. Je nezpochybnitelné, že právě "White Pony" je jejich best of nahrávkou, protože to, co tenkrát nahustili s producentem Terry Datem do jedenácti skladeb (v originální edici), je hudební pokrm na michelinskou hvězdu. Ať už tomu někdo říkal nu-metal, art rock nebo metalová alternativa, songy jako "Digital Bath", "Elite" a především pak "Change (In the House of Flies)" zdomácněly tenkrát u každého správného středoškoláka. A i když dnes fanouškům dávno odbyla třicítka (nemluvě o Deftones samotných), pořád mají co říct. Remixový dovětek "Black Stallion" toho naproti tomu příliš zajímavého nepřináší. Jde o změť původních songů prapodivně zkomolených do elektronických patvarů známými producenty a DJs. Nejposlouchatelnější je citlivá "Passenger" z dílny Mikea Shinody, která přináší fascinující vokál Maynarda Jamesa Keenana i pořádné elektro šoky. Bonusový výroční dárek tedy berte s rezervou. Jinak jde o krásnou připomínku časů, kdy bylo vše, tak jak má být. Koncertovalo se, prodávaly se desky a ještě u toho byl Chi Cheng. Konec zoufání. Brzy bude líp!
9/10 (White Pony), 4/10 (Black Stallion)
Jan "Long82" Dlouhý
DEAF HEARTSoft Heart Attack vyšlo: 11. prosince 2020 Mohlo by se zdát, že vydávat debutovou desku v době, kdy všichni mají starosti s kupováním vánočních kaprů nebo naopak protestováním proti tomu, bude marným křikem na hluchoněmou školku. Deaf Heart je zčistajasna objevivší se projekt muzikantů, jejichž hlasy jsme na naší scéně párkrát slyšeli. Když jsme u těch hlasů, tak pokud je něco, co songy z desky "Soft Heart Attack" vytahuje na další level, je to právě chytlavě sexy hlas frontmana Thomase Lichtaga z již nefungující kapely Airfare, která svého času ukazovala české mládeži svěží kytarový indie-rock (Sorry, baby, tahle poznámka tu být musela). Deaf Heart nenabízí nic víc, než poctivou muziku (kytary a sem tam synťák), která šlape a je řemeslně dokonalá. Nejde ale o chladnou vypočítavost, žádný strachy! Pánové využili svých bohatých zkušeností a celé tohle dílo vzniklo doslova na koleni v jejich obývácích, i tak má "Soft Heart Attack" zvuk jak z Abbey Road. A pokud se vám doma válí VR brýle, tak si 30. prosince můžete připomenout, jak chutná klubový koncert, protože Deaf Heart pokřtí svůj debut on-line a celý ho budou streamovat ve 360° videu.
8/10
David "Mahoney" Stoklas
SOILWORKA Whisp Of The Atlantic vyšlo: 4. prosince Po loňské fenomenální desce "Verkligheten" přicházejí švédští Soilwork s dalším hudebním triumfem, na němž hned otvírák "A Whisp Of The Altantic", po kterém je novinka také pojmenována, čítá přes šestnáct minut. Hrátky s dynamikou, melodic, progressive a heavy metalem, potažmo melodic death metalem a také přechody mezi čistým zpěvem a growlem z něj činí strhující skladbu, ve které má nezpochybnitelné místo každá nota i pomlka. Soilwork prostě umí a geniální nápady sypou z rukávu takřka na počkání, neboť zmiňovaná „Verkligheten“ vyšla vloni v lednu a už v říjnu téhož roku formace přispěchala s první ochutnávkou z "A Whisp Of The Altantic" v podobě "Feverish". Sypačky, dechberoucí gradace a vůně severského metalu. Kombinace, která zaručuje úspěch. Parta zpěváka Björna Strida zkrátka ví, jak vlastní tvorbu bez sebe vykrádání, ale uchování charakteristické a na první poslech rozpoznatelného rukopisu, posouvat stále výš. Jen tak dál.
9/10
Kamila „Ámos“ Ungerová
CRO-MAGS2020 vyšlo: 11. prosince Legendy hardcoru a jedni z nejvlivnějších představitelů newyorské odnože tohoto stylu Cro-Mags se v roce 2020 vrátili v plné síle. Pod vedením baskytaristy a zpěváka Harleyho Flanagana vydali v červnu více než podařené album "In The Beginning", aby svůj návrat na pomyslný trůn zpečetili o několik měsíců později vypuštěním EP "2020". Cro-Mags mají za sebou temnou historii plnou násilí mezi bývalými členy a soudních sporů, které nakonec vedly ke vzniku dvou kapel. Na obou počinech z tohoto roku je vidět, že Flanaganovi prospělo uzavřít tuhle hnusnou kapitolu a mít volné ruce k tvůrčí činnosti. Zatímco "In The Beginning" je ukázkovým příkladem newyorského hardcoru s příměsí thrashových riffů, "2020" se nebojí dodat ke své tvrdosti i experimentálnější prvky. Tato poloha je dozajista i ovlivněna kytaristou Rocky Georgem známého především z kalifornských Suicidal Tendencies nebo funkově laděných Fishbone. Jeho podpis je na EP velmi citelně znát - poslední skladba "Cro-Fusion" je skvěle zahraný funk metal, "Violence and Destruction" má v sobě reggae prvky. "2020" je svěžím překvapením, kam se můžou hudebníci, kteří jsou pevně spjaty s hardcorem, vydat.
9/10
Jan „Conan H.“ Herc