Všechno špatný je k něčemu dobrý, a tak drsná realita stvořila kapelu. "Byli jsme mizerové, zapletli jsem se do věcí, do kterých jsme neměli," komentuje Jorel své spoluhráče z Hollywood Undead. Nutno dodat, že částečně se znali už od školky. "Některý lidi si možná myslej, že to je nějaká městská póza, ale nemůžeš bejt dál od pravdy. Sice nikoho nezatřelím jenom proto, že nám nevěří, ale každej by se měl přijít podívat do našeho hoodu, aby to viděl na vlastní oči," doplňuje Johny 3 Tears, který za držení zbraně strávil část dětství v pasťáku.
Jak už to tak bývá, byla prakticky každá noc jednou velkou kalbou. Na jednu nepovedenou J-Dog zavzpomínal: "Byla to taková ta klasická party v ghettu a najednou na nás týpci z gangu West Boulevard Crips vytáhli zbraně a chtěli nám ukrást naše vybavení."
V momentech, jako byl tento, už začínalo být jasné, že jestli chtějí prorazit, musejí se od života na ulici odprostit. "Pak jsem svoji pozornost od násilí, chlastu a dělání problémů přesunul k hudbě. V tý stejný době se to fakt zamotalo a jeden můj kámoš byl zavražděnej. Už to nebylo jako dřív."
Vydat se cestou hudby nebylo vždycky jednoduché, nedostatek peněz a jídla byl na denním pořádku. Trpělivost ale růže přináší a díky jejich nasranosti a schopnosti zůstat real se jim podařilo ve světe hudby prorazit.
Hollywood Undead živí nejen hudba, ale taky prodej marihuany, kterou sami legálně pěstují. Vše o businessu s trávou, úskalích pěstování, přednostech kouření trávy a samozřejmě i nějaké ty zhulenecké historky najdete v třístránkovém rozhovoru s Johnnym 3 Tearsem v dubnovém Fakkerovi. Časopis seženete do konce dubna v každé dobré trafice (najděte si tu nejbližší podle svého města nebo PSČ) anebo přes náš e-shop.
