Končilo století, žár nejžhavějších žánrů osmdesátek a brzkých devadesátek dohasínal. Hair metal řekl poslední slovo, grunge byl po smrti Kurta Cobaina v hibernaci a scéna v Los Angeles neměla kým zaplnit kluby. A hle, z rozbahnéhého dna povstaly bandy jako System of a Down, Limp Bizkit a Coal Chamber. Hlavní ksicht přeměny světa, bakersfieldští Korn, 27. října 1995 odehrál první britský koncert v londýnském LA2 klubu, který čekovalo asi 800 místních. Kukuřičné self-titled album s tématikou sexuality a zneužívání v popředí rapem (a bůhví čím ještě) zprzněného metalu se stalo jejich zítřkem.
Pár podpisů na kozy, ujetá afterparty a dál už to znáte, o tom se mele pořád. Právě show v Londýně ale pro Korn a tím pádem i pro nu-metal znamenala první skutečný krok. Asi jako když v garáži malujete obraz ze zvratků a krve a pak ho necháte obdivovat na celoměstské výstavě. Zvrhlý? Ano, přesně tak musel působit nu-metal. Ale pamětníky to zjevně bavilo, proto se o žánru dnes můžeme bavit a proto má i po pětadvaceti letech místo na trůně.
O Korn jsme se široce rozepsali do záříjového čísla loňského roku. Zpětně jej můžete koupit přes náš e-shop. V časáku najdete i plakát kapely.
