V době nahrávání třetího alba byli už kalifornští hoši ostřílenou kapelou, která nenechává nic náhodě. Už první píseň "Battery" ukazuje, že James Hetfield svůj vokál pořádně nabrousil. Pak už následuje jedna palba za druhou, kdy často nejprve pomalu se rozjíždějící thrashová mašina nabírá na rychlosti a svou sílu a energii ukazuje až později. Typickými příklady jsou "Welcome Home (Sanitarium) "a "Disposable Heroes".
Obdivuhodné jsou obě osmiminutové kompozice: "Master of Puppets“ s krásnou pomalou mezihrou, jedno ze základních děl metalu vůbec a instrumentálka "Orion“, jež prezentovala význam, který měl pro kapelu basák Cliff Burton. Tragická událost způsobila, že to bylo Cliffovo poslední album na tomto světě. Rozhodně jedna každá píseň na fošně je vytesána na thrashmetalovém piedestalu a mnozí tvrdí, že od tohoto alba už Metallica nikdy lepší nebyla.
Čti o thrash metalu v březnovém čísle Fakkera v novém seriálu Metalové šuplíčky .