Pokud čekáte lacinou metalovou parodii na popový hit, budete překvapeni. Skladba začíná velmi komorně, čistě a emotivně. Gray v úvodu ukazuje svou méně známou, zranitelnou tvář a drží se v melodických polohách. S postupujícím časem se však aranžmá pod taktovkou tvrdých kytar a masivních bicích začíná dramaticky stupňovat. Vše graduje v naprosto brutální most a refrény, kde Gray naplno opře do mikrofonu své ikonické, trásající screamingy. Popová balada se tak mění v masivní rock-metalovou hymnu.
Spojitost se střízlivostí a osobními démony
Proč si drsný metalový frontman vybral právě tuhle písničku? Podle jeho slov s textem o sebepřijetí, vnitřní kráse a boji s nejistotami rezonuje už dlouhé roky.
„Celý život bojuji s pochybnostmi o sobě samém. Když jsem tu písničku před lety slyšel poprvé, okamžitě ke mně promluvila a přesně jsem cítil, co se snažila Linda Perry textem vyjádřit," přiznal Gray. „Poté, co jsem našel střízlivost a začal na sobě pracovat, je moje pouto k této skladbě ještě silnější."
Autorka originálu dává palec nahoru
Kariérní risk se zpěvákovi vyplatil a získal to nejdůležitější uznání – od samotné autorky. Skladatelka Linda Perry, bývalá lídryně rockových 4 Non Blondes, Grayovu verzi slyšela a nešetřila chválou. Pro prestižní magazín Revolver uvedla: „Vykouzlilo mi to úsměv na tváři. Jeho vášnivý a naprosto nebojácný vokál ode mě dostává jednoznačný palec nahoru."
Vydání singlu doprovází také vizuálně působivý videoklip, o jehož režii se postaral Alex Bemis. Klip perfektně podtrhuje tíživou, ale zároveň osvobozující atmosféru celé předělávky.
Chad Gray si momentálně užívá oslavy 30 let na hudební scéně. Už v prosinci se ukáže jako sólový umělec i na australském Good Things Festivalu po boku Limp Bizkit nebo Spiritbox, kde novou pop-metalovou hymnu pravděpodobně poprvé představí naživo.
