Když předskokani ukradnou večer headlinerovi aneb The Amity Affliction s hosty v MeetFactory

Američtí Orthodox hned na úvod dostáli svýmu jménu. Zavedený pravidla hardcoru byla přísně dodržována. Člověk se po konci pracovní doby ještě ani nestihnul pořádně rozkoukat a pokud nebyl dostatečně pohotovej, málem mu přistál moshpití kopanec rovnou do ksichtu. Brutální start večera - splněno!

Dvacet minut pauzička na vydejchání a vzhůru zpátky. MeetFactory bylo touhle dobou zaplněný zhruba z poloviny, Varials ale na opozdilce se svou agresivní show rozhodně nečekali a od začátku do konce jeli jak mašina. Na „Empire of Dirt“ místo Bryana Garrise zaskočil Orthodoxák Adam Easterling a závěrečný „I’ll Find the Dark“ svou syrovostí málem všem protrhl bubínky. Po tomhle zadýmeným setu navíc z prostoru zmizel i poslední zbytek vzduchu a ze sálu se pomalu stala jedna velká sauna.

Třetí na řadu připlula na pódium tichá planetka v podobě tří kudrnáčů jménem Silent Planet. Vesmírnou atmosféru krásně doplňovaly obrazovky s kosmickými vizuály, což se na koncertech v MeetFactory zas tak často nevidí. Zpěvák Garrett, kterej po pódiu jako obvykle pobíhal (a taky poskakoval, potančíval a polehával) bosky, se během setu rozhodl držet mikrofon jakkoliv jinak než normálně - točil s ním nad hlavou (s tím mikrofonem, vy prasáci!), držel ho za kabel a bůhví co všechno dalšího. Jeho lehký ezo vzezření je prostě nedílnou součástí image kapely.

„Antimatter“, za mě jeden z nejlepších metalovejch songů posledních pár let, rozhajpoval v tu chvíli už plný MeetFactory a o chvíli později „Mindframe“ málem způsobilo přírodní katastrofu. Garrett totiž publikum vyzval, že pokud jsme schopný skákat, máme se všichni společně vznést a vyvolat zemětřesení. A dav ho samozřejmě poslechl.

Těžko říct, kdo ze zatím zmíněných vystupujících byl nejlepší. Co už ale tak těžký neni, je určit, kdo skončil na posledním místě. Ano, ano - byl to headliner večera The Amity Affliction.

Už dlouho se mi nestalo, že bych na koncertě zívala, usínala a postupně se začínala těšit, až to skončí. Novýho zpěváka Jonnyho Reevese jsme měli možnost vidět už loni na podzim, kdy TAA předskakovali Parkway Drive, takže v tomhle směru český fanoušky žádný překvapení nečekalo. Vedle screamujícího Joela Birche, kterej odvedl super výkon, mu vokály sice místy lehce pokulhávaly, ale overall not bad.

Jinak byl ale ten set prostě velká nuda, sorry not sorry. Moshpit byl menší než během předskokanů a až při „All My Friends Are Dead“ se dav na chvíli probral k životu a rozjel docela solidní circle pit, ve kterým samozřejmě nechybělo ani pivo létající vzduchem. Pak ale všechno zase sklouzlo zpátky k atmosférický, utahaný uspávačce.

Nakonec to teda vypadá, že to The Amity Affliction s výběrem supportů přepálili natolik, že jako headliner předvedli nejslabší show celýho večera. Holt když váš večer odstartujou Orthodox, Varials a Silent Planet, možná je laťka jednoduše nastavená až moc vysoko.