Kdo neví, vo co go, Dubioza je bosenská sedmičlenná kapela, která míchá reggae, dub a rock a často to celý staví na politicky zabarvených textech. Jsou známí i vizuálem: žlutá a černá, vlastní merch ve stylu fotbalových dresů. V praxi to vypadalo tak, že celý pódium obsadili "přerostlí čmeláci", kteří bláznivě poletovali mezi nástroji, nebo prostě jen dělali bordel. Jinými slovy: prostě pořádná balkánská party.
Dostat se do sálu byl taky slušnej hardcore - hlava na hlavě a vydejcháno prakticky od prvních minut. Když ale Dubioza odpálila set nejznámější skladbou "USA", publikum okamžitě přešlo do zběsilého zpěvu, občas spíš řevu, otevřel se moshpit a už to jelo - a nezastavilo se to přesně dvě hodiny, protože takhle dlouhou party tihle "Balkan Boys" připravili. Zazněly hity jako "Free.mp3 (The Pirate Bay Song)", "Kažu" a "Himna generacije", při který se ke kapele na podiový tanečky přidal i Banana man a random dítě z publika, ale padla i řada novějších věcí, a vzduch byl nabitý energií. Na "Boom" kapela vyhecovala všechny dámy v sále do Ladies moshpitu, aby to ale bylo vyvážený, přišla později řada i na pány a jejich vlastní, gendrově nevyvážený pit.
Celý koncert navíc prokládaly namluvený audioinstrukce, ve kterých ženský robotí hlas upozorňoval fanoušky, že je čekají fitness výkony. A nebyla to žádná póza - dvě hodiny v rytmu balkan beat znamenaly "vysoký kolínka" a neustálý poskakování, prostě kardio jak svině. Po první části setu přišel naštěstí krátký odpočinek v podobě tradičních bosenských folk skladeb, do kterýho kapela přimíchala i univerzální partyzánský Bella ciao, pak se ale zase šlo naplno. Finále mělo patřit "No Escape (from Balkan)", na kterou kapela naučila publikum kroky k "bosenskýmu tangu", tedy hromadnýmu objímání se s lidmi kolem a nekontrolovatelnýmu skákání. Fanoušci si ale vytleskali ještě přídavek, a na úplný závěr si Dubioza pustila na rozloučenou písničku z Pata a Mata a sklidila několikaminutový, zasloužený potlesk.
Upřímně, tohle byla party roku - a nečekala jsem nic jinýho. 10/10. A i když jsem hlavně na metal, tenhle koncert zatím letos házim na druhý místo na svý pomyslný bedně - a jen tak ho z ní něco nesundá.
FOTO: Vojta Florian
