Ve věku 56 let zemřela irská zpěvačka Sinéad O'Connor

Sinéad Marie Bernadette O'Connor se narodila 8. prosince 1966 na předměstí Dublinu. Byla třetí z pěti dětí Seana O'Connora a Marie, kteří se však rozvedli, když jí bylo pouhých osm let. Sinéad zpočátku žila se svou matkou, která se ovšem potýkala s vlastními psychickými problémy, které nejednou vyústily v násilí vůči vlastním dětem, a Sinéad se tak později přestěhovala k otci. Jelikož však ráda chodila za školu a mnohokrát byla přichycena při drobných krádežích, byla poslána do An Grianan Training Centre, jedné z nechvalně známých Magdalenin prádelen, "azylových domů" pro "padlé ženy" založených v 19. století. Zde jedna z jeptišek přišla na to, že jediná cesta, jak tuto rebelku zkrotit, byla hudba, a tak jí koupila kytaru a pomohla jí nahrát song s In Tua Nua.

Později se Sinéad odstěhovala do Dublinu a s kapelou Ton Ton Macoute začala zažívat první úspěchy na hudební scéně. Později se přestěhovala do Londýna, kde se setkala s manažerem Fachtna Ó Ceallaigh, jenž dříve pracoval s U2, silným republikánem, a jako správná rebelka odmítala jakékoli žádosti od nahrávacích společností, aby opustila svou punkovou image a prezentovala se jako "správná žena." Stejně tak odmítla pracovat s producentem, kterého pro ni společnost vybrala, a vybojovala si možnost své první album produkovat sama. "The Lion and The Cobra" vyšlo v roce 1987 a těšilo se okamžitému úspěchu nejen na Britských ostrovech, ale i za "velkou louží." Do hvězdného nebe ji však dostalo především druhé album, "I Do Not Want What I Haven't Got", které obsahovalo její neslavnější singl "Nothing Compares 2 U", a za které byla odměněna cenou Grammy. Jak nominace (4) tak ocenění však odmítla.

Po vydání alba "Am I Not Your Girl?" Sinéad vystoupila v americké Saturday Night Live s vlastním coverem "War" od Boba Marleyho. Při vystoupení nejen zaměnila několik slov jako protest proti sexuálním napadením ze strany katolické církve, ale na pódiu rovněž roztrhla fotku papeže Jana Pavla II., což vedlo k protestům ve formě ničení jejich desek na Times Square v New Yorku, bučení na jejím koncertě tak silném, že nebyla schopná vůbec vystoupit, a zákazu jakéhokoli dalšího vystupování v NBC.

Její čtvrté album "Universal Mother", ačkoli obsahovalo duety s Germainem Greerem či Kurtem Cobainem, již nedokázalo zopakovat úspěchy předešlých alb a zpěvačka se pak na šest let stáhla do ústraní. Neúspěchy v profesionálním životě byly následovány neúspěchy v osobním životě a Sinéad se v roce 1999 pokusila o sebevraždu. Později jí byla diagnostikována bipolární porucha a bolestivá Fibromyalgie. Poté se dostala do křížku i s Miley Cyrus, kdy její v roce 2013 na svých stránkách nazvala "až příliš sexuální" a Miley ji na oplátku nazvala "šílenou." Její poslední album "I'm Not Bossy, I'm The Boss" vyšlo v roce 2014.

V roce 2018 konvertovala k islámu a změnila si jméno na Shuhada' Sadaqat (v profesionálním životě však nadále vystupovala jako Sinéad O'Connor). V roce 2021 vydala životopisnou knihu Rememberings (Vzpomínky). Při turné na propagaci k knihy však vedla těžký boj při promluvách o svém duševním zdraví. Ještě více dramatický se pro ni stal rok 2022, ve kterém spáchal sebevraždu její 17-letý syn Shane. Sinéad zrušila veškerá svá nadcházející vystoupení a na Twitteru požádala své sledující, aby "si z něj nebrali příklad."

Sinéad O'Connor zemřela 18 měsíců po smrti svého syna, o kterém jen před několika dny napsala "Byl láskou mého života, světlem mé duše. Byli jsme jedna duše ve dvou polovinách. Byl to jediný člověk, který mě kdy bezpodmínečně miloval. Bez něj jsem ztracená."

Je naprosto na místě říct, že nikdo v showbusinessu nezůstal tak nesmlouvavě svůj, jako právě Sinéad. Hudební svět ztratil nadčasovou zpěvačku. Zbytek světa ztratil bojovnici, co se nebála říct nahlas to, co si ostatní jen mysleli. Odpočívej v pokoji, Rebelko.

Sinéad O'Connor - Nothing Compares 2 U (Official Music Video) [HD]