Rozumím. Vzpomínáš si ještě, kdy a jak si uvědomil, že bys rád založil kapelu a stal se hudebníkem? Páni, na tuhle otázku se mě ještě nikdo nezeptal. Myslím si, že to byl můj úvod do Linkin Park okolo 14 let. Už jsem řekl, že nejradši poslouchám "Hybrid Theory", ale všechno to začalo, když jsem poprvé uslyšel "Faint" z Meteory. Vůbec jsem do té doby neznal rockovou hudbu, ale když se spustily ty riffy, vokály a všechno - celá ta dokonalá zvuková složka, kterou měla, vyvolalo to ve mně pocit, že přesně tohle bych chtěl umět. Tvořit komplexní hudbu, jako je ta Linkin Park. Chtěl jsem ostatním okolo sebe a po celém světě dodat stejný pocit blaha, jako když jsem si poprvé poslechl "Faint". Co si myslíš o kapelách jako The Hu, Wardruna, či Babymetal, které kombinují rock či metal s tradičním i modernějším pojetím jejich národní hudby, stejně jako vy? Jsou to všechno velmi, velmi cool kapely. Zrovna Babymetal si pouštím každou chvíli a nemůžu se jich nabažit. The Hu i Wardruna jsou také neskuteční - vážně je obdivuju a rozhodně se zajímám o tuhle novou vlnu kapel, které začleňují svou kulturu do metalové hudby. Mám pocit, že metal byl a je velmi spojující. Lidé rozdílných kultur si navzájem rozumí díky společnému zájmu, jímž je hudba. A takovéto kombinace jsou za mě krásným způsobem, jak představit svoji kulturu a svůj pohled na svět i někomu, kdo by se o to jinak třeba vůbec nezajímal. Můžeš mi doporučit nějaké kapely z Indie, které taktéž kombinují metal s prvky indické lidové hudby? Určitě! Skyharbor je úžasná kapela. Zajímavý fakt - Dan Tompkins z TesseracTu býval jejich zpěvákem. Je tu další kapela, kterou miluji a jmenuje se Pineapple Express. Jsou to progresivci a hrají trochu jinak, než my, ale přesto stojí za zmínku právě jejich originálním zvukem plným indických prvků. Pokud máte rádi spíš old school melodeath, zkuste si pustit Demonic Resurrection. Je to velmi dobrá kapela, hraje už dlouho a definitivně stojí za to. Takhle si vybavuji asi tyhle tři jako nejzajímavější, ale našlo by se jich samozřejmě víc. Objevili jste se v České republice už v březnu, pamatuješ si něco z koncertu nebo naší země? Ano, ano! Nechci, aby to znělo, jako když kapely každý večer říkají, že to mají v určitém městě nebo zemi nejradši, ale přesto můžu za celou kapelu potvrdit, že koncert v Praze byl naším oblíbeným z toho turné. Všichni fanoušci byli opravdu neskutečně akční a nabití energií - moc doufáme, že stejnou atmosféru uvidíme i na dnešním koncertě.
Jaký je nejšílenější zážitek, který jsi prožil během hraní na pódiu?
Jakožto kapela jsme zažili spoustu bláznivých zážitků, ale rád bych řekl jeden z nedávna, který souvisí přímo se mnou. Myslím, že to byl loňský Bloodstock Open Air ve Velké Británii, když jsem udělal karambol během skoku. Dělám to pořád, každý koncert skáču a se záběrem kytary pevně přistanu. Ale teď nedávno to bylo poprvé, co jsem uklouzl a flákl sebou přímo do záběru kamery. Nejdivnější na tom bylo, že ke mně potom přišel zpěvák, koukl, jestli jsem v pohodě, ale když už u mě byl, nepomohl mi vstát na nohy. Nakonec jsme se tomu všichni zasmáli.
Co rád děláš ve volném čase?
Asi bych začal tím, že miluju bojovou hru jménem Tekken 7 - říká ti to něco?
No to bych řekl, taky už jsem si ji párkrát zahrál. Ale preferuju spíš herní sérii Mortal Kombat.
To jsem rád, že jsi v obraze. Mortal Kombat je taky cool, ale Tekken je pro mě srdcová záležitost, jakmile si ho zahraješ, nemůžeš přestat. Abych byl upřímný, přijde mi ve spoustě věcí mnohem lepší než Mortal Kombat, ale to je samozřejmě jen můj názor (společný smích). Mimo hraní Tekkenu proti ostatním z kapely, jsem vlastně docela nudný člověk točící se v koloběhu tvoření hudby, paření her a fitness - i když tomu na turné taky moc nedám, vhledem k tomu, že jíme prostě to, co je k dispozici, takže to není vždy úplně zdravé. Ale s tím už se při cestách po světě počítá - nezastavíme se a pořád se musíme přizpůsobovat časovým pásmům - takový je život hudebníka. Ještě miluju čtení, obzvlášť sci-fi. Ale hudba je jinak samozřejmě na prvním místě. Dělám to i ve volném čase a vážně mě to baví. Nic lepšího jsem si nemohl přát.
Jak bys vaši kapelu popsal někomu, kdo o Bloodywood nikdy předtím neslyšel?
Dobře, to nebude problém. Vzpomeň si na všechno, co si myslíš, že víš o Indii a pak to hned zapomeň. (smích) To co hrajeme, je dost odlišné od toho, co je opravdovou realitou Indie. Stačí se kouknout na náš název, který je kombinací "Bollywoodu", všeobecně známého názvu pro indické filmy točené v hindustánštině (základ hindštiny a urdštiny, pozn. red.), ale zároveň tam máme to "bloody" - krvavé, což je dost důležité slovo. Jsme sice z Indie a používáme indické nástroje, ale naše tvorba je plná prvků, které se objevují v hudbě celého světa, stejně jako krev protéká každým tělem. Jsme kombinací mnoha žánrů, nejen indické hudby, ale právě i metalu, rocku, hip hopu, trapu, elektroniky… Prostě mixujeme všechno, co nás baví a když se to lidem líbí, jsme jen rádi. Nejednou se nám stalo, že si lidé pomysleli: "Indický metal, to bude nějaký bizár," a smáli se nám. Pak si nás poslechli a uznali, že to, co děláme je vlastně docela cool. Ve zkratce všem, co nás neznají: "Dejte nám šanci a uvidíte sami."
