STAINDConfessions of the Fallen vyšlo: 22. září V mezičase se bokem etabloval jako regulérní country zpěvák, zatímco kytarista Mike Mushok se realizoval v all-star bandu Saint Asonia. Ledy se hnuly ještě před úderem pandemie Covidu-19. Před dvěma lety přišel na svět živák "Live: It's Been Awhile" desku a nyní se dychtiví fans konečně dočkali regulérní studiovky. Žádné velké revoluce se nekonají, kapela lakonicky řečeno pokračuje přesně tam, kde přestala. Alfou a omegou Staind nadále zůstává Lewisův vysoce signifikantní vokál. Není náhoda, že se kapela proslavila baladami (na platformě Spotify jsou hned tři jejich nejposlouchanější skladby tohoto rázu). A právě v klenutých linkách ve středním tempu vyznívá jeho barevný, emocemi nabitý a místy lehce bolestínský hlas nejlépe ("Here and Now", "The Fray"). V kontrastu pak stále parádně fungují i hrubé, skoro až chrčivé polohy vycházející bůhvíodkud z jeho útrob. A pak je tu samozřejmě neméně výrazný Mushok, který stále dokáže vybrousit břitké, dostatečně agresivní a těžkotonážní riffy.
"Confessions of the Fallen" je plné vysoce melodických a vlastně líbivých skladeb ("In This Condition", "Lowest In Me", "Cycle of Hurting"), které ovšem neznějí podbízivě. To je nakonec jejich největší přednost už od úplných počátků. Přesně takto kapelu známe, přesně to je důvod, proč se na přelomu tisíciletí vyšvihla mezi alternativně metalovou smetánku po bok jmen jako Seether, Chevelle nebo Cold. Ani po dlouhé pauze neztratili Staind nic ze své jedinečnosti. Výtečný comeback! (recenze vznikla pro říjnové číslo časopisu Spark)
8,5/10