BLACK LABEL SOCIETYDoom Crew Inc. vyšlo: 26. listopadu Zakk Wylde je zpět v plné síle. Po slabším albu "Catacombs of the Black Vatican" je desátá nahrávka kapely autentický Zakk. To nejvíc vystihující slovo, totiž "doom", přitom vetknul rovnou do názvu, aby bylo jasno, že spojení sabbatovského kytaristy s tímto zádumčivým stylem a záhrobním mečivým zpěvem je teritorium, které je doménou Black Label Society. Ani Type O Negative se nemohou takto provedenému doomu rovnat. Zde dostává tvrdost svůj vlastní rozměr, neboť ten koncentrovaný tlak, který nespočívá v tempu, nýbrž v naléhavosti, je schopen drtit sluch. Nejedná se o muziku postavenou na hitech, nýbrž na prožitku z přítomnosti, v níž zachytíte nejen hudební virtuozitu, ale rovněž emoce ze zatěžkané muziky, která svou hypnotičností působí až magicky. Toto je mistrovské dílo. A přitom tak civilní.
10/10
Rodeo Bull
SUNN O)))Metta, Benevolence BBC 6Music : Live on the Invitation of Mary Anne Hobbs vyšlo: 26. listopadu Drone metal v podání SUNN O))) není extrémním hudebním počinem pouze z toho důvodu, že vám během jejich živého vystoupení zvuková láva valící se z monstrózní zdi zesilovačů & reprobeden desítky minut lomcuje všemi tělesnými membránami. Enormní je totiž už samotný minimalistický koncept – idea akustické masy bez klasické kompoziční struktury a bez katarzních vrcholů, jakoby bez začátku & taky bez konce. O to obdivuhodnější je potom fakt, že SUNN O))) se stále znovu & znovu daří i na tak úzkém manévrovacím prostoru, přicházet s poutavými nápady. Aktuální deska nahraná živě přímo ve studiu Johna Peela v radiu BBC dále rozvíjí nové motivy, s nimiž SUNN O))) přišli na "Life Metal". Vedle ikonického surového basového hřmění se totiž ke slovu dostávají i jasnější a harmoničtější zvukové vrstvy, které zcela organicky doplňují a vlastně vyvažují temnotu, z níž kapela historicky vyrostla. Výsledkem je tak hypnotický monolit, při jehož poslechu můžete zakusit vytržení přímo epických rozměrů.
9/10
Tomáš "XV" Bárta
THE BROWNINGEnd Of Existence vyšlo: 3. prosince Tak jak to s americkými kutily The Browning vlastně je? Jedná se o one-man projekt, nebo za tvorbou stojí několik mozků? I přesto, že si hlava uskupení Jonny McBee drží už pár let stálou sestavu, všechny nápady a konečná podoba songů jsou primárně z jeho hlavy. A stejně tak na sociálních sítích bandy se objevují statusy v podobě "moje album" nebo "já jsem vytvořil". Tak co jsi nám to přinesl tentokrát, Jonny? Po našlapaném releasu "Geist" (2018) se bude laťka překonávat těžce. Nutno říci, že čerstvost "End Of Existence" se svému staršímu bratrovi velmi podobá, skoro jako by šlo o pokračování či desku rozdělenou na dva party. Znovu je slyšet mix všeho, co umí být na metalu dobré, ať už jde o úderný a táhlý core plný breakdownů, který až na výjimky nikam nespěchá, nebo screamy ve stylu prvních placek Motionless In White či grindových pigsquealů, místy se dokonce dostaneme až k elektronicky upravenému symfonickému powermetalu! Zarytí fanoušci zmíněných žánrů s hlavou v zadnici si nejspíš nedokáží připustit prolnutí prvků, pokud jste však nakloněni experimentům a kombinacím, přičemž vám není cizí tvrdá hudba, The Browning jsou něco pro vás! A to McBeeovo sólování ve stylu Frankieho z Emmure mu možná brzo odpustíme, pokud bude v tvorbě podobně kvalitních materiálů pokračovat.
7/10
Dominik "Dom" Šidlo
LIKE PACIFICControl My Sanity vyšlo: 3. prosince Kanadští Like Pacific patří už několik let mezi jména, jejichž tvorba je zkrátka nedoceněná. Na "Control My Sanity" to platí dvojnásob. Hlavní zbraně odkrývá už úvodní singl "Ketamine Jesus", bez debat nejlepší pop-punkový vál roku. A to díky naléhavým vokálům Jordana Blacka, který táhne kapelu kupředu. Ten do celého alba promítá nepříjemné vzpomínky na předešlé vztahy, což sice není originální, ale frustrace, která je všudypřítomná, i z těchto „nudných“ témat dělá skvělé příběhy. Prověřený recept, který léta funguje u The Story So Far, Like Pacific obohacují o nenápadné prvky, jenž z nahrávky dělají mnohem víc, než jen emociolnální vyprávění o zlomených srdcích. Skladba "Love Them And Leave Them" překvapí post-hardcore atmosférou a kulervoucí riff "Fail To Speak" vás bude pronásledovat několik dalších poslechů. Výstižně nazvaná balada "Rest In The Dirt" nenásilně ubírá plyn a ukazuje další polohu, v níž si jsou Like Pacific silní. "Control My Sanity" je pro fanoušky žánru naprostá nutnost. Pro ostatní pak příjemné zpestření plné solidně napsaných skladeb.
8/10
Jakub "Poštý" Poštolka
