Happy. interview: „TikTok je pro muzikanty důležité místo“

Na albu se nachází skladba "After School Special", která je o pochopení svojí vlastní sexuality a genderu. Chápu to tak, že je to tvoje osobní zpověď? V první řadě chci moc poděkovat za to, že jste si našli čas na rozhovor s naší kapelou. Ano, je to tak. Jsem transgender, a tahle skladba je o tom, jaké to bylo, když jsem se zamiloval a můj partner stál při mě a dodal mi odvahu ukázat zbytku světa, kdo opravdu jsem. Takže jde vlastně o love song. První sloka a refrén je o pocitu osamělosti a o strachu a izolaci v mém vlastním životním stylu. Druhá část je pak o tom, jak jsem poznal osobu, která to všechno změnila.

 

Celá deska "Imposter Syndrome" je co - se týče textů - dost intimní, psaná dost na tělo. Je pro vás psaní takových textů jakousi terapií?

Přesně tak. Hlavní důvod, proč jsem začal dělat hudbu, byl fakt, že to byla skvělá cesta, jak vyjádřit svoje pocity a vypustit je ven. Ať už moje emoce a zážitky byly pozitivní nebo negativní, napsat o nich skladbu mi vždycky přišlo jako nejsnazší cesta, jak je navždy zapečetit v čase. Někdo shromažďuje fotky, někdo si píše deník a já jsem si vždycky užíval psaní písní, ať už byly o čemkoliv. Teď je to trochu zvláštní, protože máme publikum, které tyhle věci poslouchá, takže to už není jen pro nás. Je úžasné mít možnost šířit message, která je větší než vzpomínka nebo příběh z našeho života. Jde spíš o kolekci našich názorů, výher, proher a životních lekcí, které vytváří větší příběh.

Zatímco vaše texty na mě občas působí až moc depresivně, o hudbě se dá říct úplný opak. Cítíš to podobně?

Mám bipolární poruchu, takže tohle téma je pro mě vždycky celkem komické. (smích) Chci tím říct, že to rozhodně není nějak účelné, prostě se to tak děje. Skládáme takovou hudbu, jakou máme rádi a poté to vždycky dopadne tak, že do ní napasuju svoje depresivní texty. Myslím, že naším cílem je pokusit se dostat k lidem co nejstravitelnějším způsobem. Pokud si pustíš skladbu a zní smutně nebo depresivně, hned víš, na čem jsi. Ale když ten track má dobrý rytmus a zní zábavně, je tu určitá šance, že se dostane k širšímu publiku a tu temnější část tam tak trochu propašujeme.

 

TIKTOK JE PRO VŠECHNY!

 

Nahrávka se jmenuje "Imposter Syndrome", což je úzkostná porucha, vyznačující se extrémně nízkým sebevědomím a přesvědčením o tom, že jste totálně neschopní. Máte s tím zkušenosti?

Myslím, že každý umělec se v určitém momentu kariéry setkal s tímhle syndromem. Zvyknout si na to, že lidi můžou milovat něco, co jsi stvořil, tak moc, že si to vytetují na svoje tělo, nebo jedou 15 hodin autem jen aby tě viděli hrát, dokáže být dost těžké. Pro nás, naše kámoše a rodiny jsme obyčejní lidé, ale pro ostatní lidi po celém světě představujeme něco, k čemu vzhlíží a jsme jejich idoly. Je to šílený, samozřejmě v tom dobrém smyslu. Jsme v tomhle dost pokorní a zároveň vděční. Ale jsme jenom lidi. Tlak, který se na nás může vyvinout, je občas až zdrcující. Nicméně, to co děláme milujeme a tohle je součást naší práce. Chceme o tom hlavně mluvit a tohle album ukazuje oba extrémy tohoto problému.

 

Fotografie na obal desky a design veškerého merchandise jste se rozhodli tentokrát navrhnout sami. Co vás k tomu vedlo, chtěli jste mít vše pod kontrolou?

Tohle album bylo extrémně osobní. Byla to pro nás vážná věc, a ne všechny nahrávky jsou takové. Naše první album mělo o dost odlišnou atmosféru a kdo ví, jaké bude to další. Tentokrát jsme cítili, že chceme, aby byl každý element nahrávky opravdový, upřímný a osobní. Pro všechno jsem měl svou vizi a chtěl jsem jí určitým způsobem provést. Jakmile jsme měli základní koncept, všechno ostatní do sebe začalo zapadat. Barvy a hudba se podle mě dobře mísí dohromady, a tohle album jsem cítil jako kombinaci červených, bílých a černých barev.

 

Máte v plánu v tom pokračovat i příště?

Tím si nejsem jistý. Možná ano, možná ne. Vše záleží na tom, jak působí výsledný produkt. Pro "Imposter Syndrome" to byla jasná volba, ale příště už to tak být nemusí. Dost rádi spolupracujeme s díly ostatních lidí a byla by škoda, kdybychom se limitovali jen sami na sebe.

 

V posledních týdnech jste aktivní i na sociální síti TikTok. Myslíš, že je tahle platforma pro muzikanty vhodnější než další sociální sítě?

Před půl rokem bych řekl, že TikTok je jen pro teenagery. Musím říct, že jsem se v tom hodně zmýlil. Na TikToku je místo pro každého a především pro muzikanty. Řekl bych, že je to pro nás v roce 2021 dost důležité místo. Většina hudby je v současné době objevena právě na TikToku, a to nejen fanoušky, ale taky lidmi přímo z hudebního businessu. Začal jsem tuhle sociální síť používat jako experiment, a přišel jsem na to, že si užívám nejen tu platformu, ale také to, jak funguje. V posledním měsíci jsem sdílel jak věci ohledně naší kapely tak obyčejné věcí, o kterých rád mluvím a jasně se to projevilo na číslech na streamovacích platformách. Což je super cool!