Samotné nahrávání neproběhlo v žádném profesionálním studiu, ale ve "strašidelném starém domě" ve zpěvákově sousedství. Věci, co se kapele staly v tom domě, ostatně ovlivnily celé album. "Začali jsme tam nahrávat a něco bylo prostě jinak. Všimli jsme si divných zvuků, které šly z mikrofonu, pak nám zase zmizely skladby a když jsme tam umístili chůvičku, opravdu jsme se dočkali znepokojivých zvuků, které prostě nešly vysvětlit. Když jsme se dozvěděli o hrůzné historii domu, museli jsme kvůli jeho prodeji slíbit, že zachováme mlčenlivost. Tak či tak, byli jsme docela vystrašení a vzhledem k událostem, které se tam odehrály, jsme se snažili dokončit desku co nejrychleji," uvedl muzikant. Snaha dokončit album co nejrychleji ostatně vysvětluje, proč se jedná o druhé nejkratší v historii Foo Fighters - má pouze devět skladeb.
"Když jsme s nahráváním začali, zněly skladby prostě jako Foo Fighters. Ale po pár týdnech jsme přišli s tím nápadem jednoduchého riffu s neobvyklým rytmem a nějak nám to šlo dohromady. Dali jsme se novým zdánlivě prostým směrem postaveným na akustické a elektrické kytaře, base, vokálu a nakonec jsme dost zapojili i klávesy. Čekejte něco úplně nového s úplně jinou atmosférou a pocitem z poslechu. I když je pravda, že skalní fanoušky fandící pořádným kytarám potěšíme jen s několika songy. Hrajeme přes 25 let, tak proč nepřijít s malou změnou. Jestli máte rádi takový energický funkově-popově-rockový zvuk jako měli The Power Station, David Bowie, nebo Sly & The Family Stone, tahle deska vás naprosto nadchne!"
