PÁTEČNÍ BORDEL (4): Tom Morello, Mr. Bungle, Sevendust, Bruce Springsteen, Black Stone Cherry

Vydáno: 09.11.2020 08:20 - Redakce

Samé velké osobnosti! V recenzích týdne se nám tentokrát sešli mistři svého řemesla Mike Patton se svými Mr. Bungle, PAN kytarista Tom Morello a "šéf" Bruce Springsteen. Za pozornost jistě stojí i nové fošny držáků Sevendust a Black Stone Cherry i nováčků Happy..

Tom Morello - ComandanteTOM MORELLO
Comandante

vyšlo: 30. října

Cover Jimmyho Hendrixe, kytarová bitva se Slashem a pocta zesnulé legendě. Nové EP kytaristy Toma Morella vyšlo nečekaně dva roky po rozpačitém albu "The Atlas Underground". Comandante ani nemá ambice stát se plnohodnotným dílem, působí spíš jako slepenec Morellových volnočasových hrátek ve studiu během karantény. Otevírá jej instrumentální cover Jimmyho Hendrixe "Vodoo Child", pro Morella prý skladba, kterou se vždy chtěl precizně naučit. Fenomenální kytarista ale nezpívá, výjimkou je pouze Interstate 80 s hostujícím Slashem s jasně hitovým potenciálem, byť zásadně odlišná od zbytku, kdy Morello prostě jen exhibuje na kytaru. V "Suburban Guerilla" předvádí svůj ryzí hráčský styl ála Rage Against The Machine a v "Secretariat" vzývá Eddieho Van Halena. Otázkou zůstává, komu je novinka určená. Morellovým projektům posledních let je vzdálená, zaujme snad jen kytarové fajnšmekry a jinak vyšumí do ztracena, neboť kromě instrumentální extáze je stran jakékoliv myšlence. Což se u levicového aktivisty Toma Morella tak trochu očekává. Zvlášť teď.

5/10

Milan "Řízek" Říský




Mr. Bungle - The Raging Wrath of the Easter Bunny DemoMR. BUNGLE
The Wrath of the Easter Bunny Demo

vyšlo: 30. října

Když se umělec pokouší znovuoživit dílo, které leží od roku 1986 na lopatkách, určitému stupni nekrózy a zatuchliny se nevyhne. To ale neplatí ve světě Mikea Pattona. Debutové demíčko amerických Mr. Bungle se po bezmála třech a půl dekádách znovu podívalo do studia, a přestože se na něm sešli samí padesátníci, svěžejší hardcore thrash abys pohledal. Pokud si Mr. Bungle (správně) spojujete s creepy ass strašidelným karnevalovým skáčkem, tak tohle berte jako prequel. Na rozdíl od ostatních bunglovin je tohle album zvukově konzistentní. Texty nacpané černým humorem, smršť ostrého, ale velmi hravého thrashe, hvězdný hudební doprovod (Scott Ian a Dave Lombardo) a šest oktáv… těch šest oktáv. Hlasově si Patton vyhrál takovým způsobem, že je kolikrát probléme rozpoznat, jestli to vřeští kytara, nebo on. Je to vlastně standard. Do každého projektu se pustí na sto dvacet procent, z něčeho si udělá prdel, něco vezme smrtelně vážně a v konečném důsledku obohatí každou žánrovou skulinku. Hněv velikonočního králíčka možná nebude Pattonův nejhlubší zářez, ale pro die-hard fanoušky Mr. Bungle, Mikea Pattona nebo thrash metalu to bude příjemná povinnost. 

7/10

Zuzana "Pallovka" Pallová


 


Sevendust - Blood & StoneSEVENDUST
Blood & Stone

vyšlo: 23. října

Třináctá deska nosičů vody nu-metalu. Byť zrovna Sevendust jsou jedněmi z těch nejvíce úspěšných kapel žánru, jež v druhé polovině devadesátých let zaplavil planetu, nikdy se nestali jakkoliv signifikantními a zůstanou kapelou druhého řádu, stejně jako všichni ti Godsmack, Powerman 5000, P.O.D., Static-X nebo Mudvayne. Borci totiž nikdy nepřinesli zapamatovatelné hity, ačkoliv produkčně a stylově se jednalo o solidní část onoho nu-metalového masivu. Na nové nahrávce přitom skupina brousí zpět ke svým kořenům agresivnějších kompozic, z nichž melodie dělají přijatelné mainstreamové kousky. Opět však trpí obrovskou nepřitažlivostí, neboť posluchač sice tuší, že takto má znít nu-metal, ale přesto nemá důvod poslouchat znova. Z hlediska kapely však jde o nejlepší desku od nahrávky "Seasons" (2003). A píseň "Nothing Left to See Here Anymore" může zase klasicky směle do rádií. Mírný pokrok v rámci kontinuální stagnace.

5/10

Rodeo Bull

 


BRUCE SPRINGSTEEN - Letter To YouBRUCE SPRINGSTEEN
Letter to You

vyšlo: 23. října

Legendární americký bard rock'n'rollu, The Boss, oslavil 71. narozeniny a přesně po měsíci si nadělil dvacáté album. A nutno říct - ten frajer nestárne. Od roku 2014, kde se objevil naposled na "High Hopes", je zpět doprovodná kapela E Street Band a deska Letter to You je vyrovnanou kolekcí typických Brucových písní, přičemž v jeho věku nepřekvapí, že jsou skladby svým způsobem klidnější než dřív. Nicméně nikoliv na úkor kvality, zapamatovatelných písní či textů. Bruce je stále ten šéf, co roubuje rockový odér na vlastně folk a sto dvacet milionů prodaných desek za kariéru svědčí o tom, kdo skutečně umí. Na rozdíl od poslední desky Bon Jovi přitom Bruce Springsteen drží kvalitu i po těch letech dost vysoko a nemůžeme se divit, že deska všude po světě okamžitě sbírá ocenění. Klasický Bruce, vybroušené, ale v žádném případě prvoplánové hitovky a hvězdy a pruhy nad námi. Tohle je Amerika jak má být. Nejlepší deska od "Lucky Town".

9/10

Rodeo Bull


 


Black Stone Cherry - The Human ConditionBLACK STONE CHERRY
The Human Condition

vyšlo: 30. října

Hardrockoví potažmo southern rockoví Black Stone Cherry se od roku 2014, kdy vydali "Magic Mountain", s železnou pravidelností drží svých dvouletých plánů, a tak v závěru října vydali svou sedmou studiovku „The Human Condition“. Již název napovídá, že reflektuje celosvětový a značně únavný vývoj posledních měsíců, ale jinak se u téhle partičky z Kentucky nezměnilo zhola nic! A to je vlastně dobře. Pečlivě a stále s tou stejnou pozitivní energií i zanícením vdechují nový život jižanskému rocku, který má velmi blízko k Lynyrd Skynyrd a zřejmě nikdy nepodlehne zubu času. Podobně jako „Kentucky“ z roku 2016 je také „The Human Condition“ plejádou špinavých riffů, velmi chytlavých melodií a zpěvných refrénů hodných rádiových hitů. Jen ty sborové zpěvy a gospely, které „Kentucky“ katapultovaly na první příčku v diskografii BSCH, aktuálnímu počinu prostě chybí.

7/10

Kamila "Ámos" Ungerová




Happy. - Imposter SyndromeHAPPY.
Imposter Syndrome

vyšlo: 30. října

Imposter syndrom je úzkostná porucha, vyznačující se extrémně nízkým sebevědomím a přesvědčením o tom, že jste totálně neschopní, a to i v situaci, že pravda je úplně jinde. A taky se tak jmenuje nové album amerického tria Happy., které v roce 2020 době působí jako zjevení. Žádnou kolekci emo songů o mentálních problémech ale nečekejte. Jde o čistokrevný pop-rock s punkovým nádechem, jenž vás okamžitě vtáhne zpátky do letních měsíců. Což je v tomhle divným období sakra potřeba. Cinkavý zvuk kytar, uhlazená produkce a neuvěřitelně chytlavé melodie zde mají takový tah na bránu, že Happy. odpustíte až příliš jednoduché texty o vztahových klišé a inspiraci, kterou pánové očividně čerpají u Weezer, Man Overboard nebo Every Avenue. Jednoduchost a tah na branku tady prostě vítězí. Pokud vás už nebaví koukat na padající listí a ranní mlhy, Happy. vám naordinují tolik pozitivní energie, že z toho budete čerpat ještě na jaře.

8/10

Jakub "Poštý" Poštolka


DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2024 SMILE MUSIC s.r.o. | Prolidi.cz

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení