Koncem srpna obletěla svět smutná zpráva o smrti frontmana thrashových Power Trip Rileyho Galea. Aktuální číslo Sparku přináší archivní, dříve nevydaný rozhovor s Rileym.
Riley se v rozhovoru obsáhle a upřímně vyjádřil k úskalím nekonečného tourování i k finanční stránce života muzikanta: "Vypětí a časovou náročnost přirovnávám k práci na zaoceánských lodích nebo ropných plošinách. Jsi klidně tři měsíce v kuse mimo domov a makáš každý den téměř bez pauz. Domů se vrátíš s pěkným balíkem peněz, ale další cyklus ti začíná třeba až za půl roku. Musíš pak velmi dobře plánovat svou ekonomiku a nerozfrcat prachy za dva týdny po návratu. Pořád se učíme, jak zvládat své příjmy a výdaje. Chápu, že to nezní vůbec rokenrolově, ale takový je smutný stav hudebního průmyslu. Kapely už nedostávají tolik peněz jako dříve. Lidé přestali kupovat hudbu na nosičích. Nechci znít negativně nebo ubrečeně, ale na koncertě jsme vlastně prodavači trička; snažíme se prodat ti naši muziku natolik, aby sis ho pak koupil. Když to na pódiu obrazně rozsekáme na maděru, lidi jsou extatičtí, možná si někdo koupí triko. V realitě dnešní doby kupují lidé oblečení více než muziku. Na druhou stranu, rád říkám, na stole je dost jídla pro všechny. I dnes se dají v muzice vydělat slušné peníze, ale často skončí na špatných adresách. Možná že manažeři a nahrávací společnosti vydělávají příliš. Myslím, že by kapely měly mít v rukou větší páky, aby si mohly dovolit trošku jednodušší a pohodlnější život."
Přes to přese všechno byl frontman Power Trip do své "práce" metalového muzikanta maximálně zapálený. "Narvat osm až jedenáct borců do autobusu, který je rozlohou menší než jednopokojový byt, je dost šílené. Trávit tisíce a tisíce kilometrů na cestách celého světa si vyžádá mentální a fyzickou daň. Zbořit se každý večer s pařbouchtivými fans prostě není fyzicky možné, jakkoli chceš být společenský. Máme ale práci, která nás baví, a našli jsme způsob, jak ji dělat a zachovat si úsměv na tváři."
Kompletní rozhovor najdete v aktuálním Sparku.
