Po rozpadu texaské ikony, kdy se Anselmo ani nezúčastnil pohřbu dlouholetého spoluhráče Dimebaga, čehož později vělmi litoval, se Phil jal věnovat svým aktivitám v projektech Down, Superjoint (Ritual), Scour a mnoha dalších. A když se nad tím tak zamýšlíme, napadá nás, že tenhle sběratel hororů má hodně podobného s Mikem Pattonem (Faith No More). Podobně jako on vyhledává pro své umělecké pnutí nejrůznější způsoby a jedním z těch aktuálně stálých je jeho "psychiatrická léčebna" pod emblémem The Illegals, kde dokazuje, že tomuhle už abstinujícímu padesátníkovi dech nedochází.
Hudba The Illegals je totiž nekontrolovatelná jízda. Blastující tempo, noisové výplachy, disharmonická skřípání a Philovy chorobné, někdy až děsivé vokály plné utopických sdělení, hněvu a zloby, takže je i prakticky prosta melodií. Důležitý je neustálý tlak. Prostě totální extrém a hudba bořící jeho standardní formu velmi osobitým a těžce uchopitelným pojetím.
Co se osoby H. Anselma týče, ten v dětství v rámci nepovedeného žertu zapálil dům rodičů a musel se skrývat a přespávat u kamarádů. V divokých letech, kdy Pantera brouzdala celým světem a vyprodávala haly, se r. 1996 Phil předávkoval heroinem a jeho srdce nebilo pět minut. Je tedy více než symbolické, než se William DuVall po obnovení Alice in Chains stal po smrti Layne Stayleyho trvalou náhradou, byl v r. 2006 chvilku na pozici zpěváka seattleské legendy právě Anselmo. Krom fantastických pěveckých dispozic ale Phil disponuje i velmi silovým projevem, ten využívá právě v The Illegals, a specifickým výrazem, takže svůj hlas průběhem kariéry propůjčil do kapel jako Anthrax, Biohazard, Cattle Decapitation, Crowbar, Iommi, Satyricon, Soilent Green, Eyehategod a mnoha dalších.
