Na hudební scéně působí vegani a vegetariáni převážně v punkových a hardcorových sestavách. Jsou také mezi hiphopery, možná i mezi lidmi, co se věnují klasice. Tudíž se domnívám, že vedle žánru jde o to, zda muzikanti tvoří politicky orientovanou hudbu, protože pak se veganství či vegetariánství stává součástí jejich životního stylu. Znám řadu hiphopových či raggae kapel, které vyznávají veganství a současně se orientují doprava.
V posledních letech se veganství stává módní záležitostí a stravování na rostlinné bázi je stále dostupnější. Jak ses ale držel všech zásad před deseti, patnácti lety během delšího turné?
V dnešní době je to mnohem snazší, v kdejakém obchodě si můžeš koupit sójové nebo mandlové mléko, na tofu narazíš na každém rohu, téměř všechny benzínové pumpy nabízejí veganské sladkosti. Před patnácti lety jsem byl veganství tak oddaný, že jsem v horší dostupnosti vhodných potravin neviděl problém.
Považoval tě tenkrát někdo kvůli veganství za podivína? Lidé dřív způsoby stravování tolik neřešili, dnes si důsledky svého jednání více uvědomují a rozhodují se, jakou pozici zaujmou, jelikož vědí o týrání zvířat. Před dvaceti nebo třiceti lety to většina z nich nevnímala a v mém případě si zřejmě mysleli, že jsem na něco alergický. Tudíž na veganství se spíš vyptávají v posledních letech, kdy je stále populárnější.
Velký rozhovor s Heaven Shall Burn o právech zvířat, antifašismu a hraní v Česku najdete v únorovém Fakkerovi. V prodeji do 28. února. Naživo můžete kapelu vidět společně s August Burns Red, Whitechapel, In Hearts Wake 14. března v pražské Roxy.
