Myslím, že každý z nás je v jistém ohledu sobec. A týká se to i tebe... Sobecky se chovám, když konzumuji děsivé množství nezdravého jídla. Ego si také zvedám tím, že až příliš dlouho zírám na krásné ženy... A mohl bych ještě dodat, že si vlasy nemyji tak často, jak bych měl. Během turné, které trávíme v dodávce, se ke sprše příliš často nedostáváme. Momentálně mám krátké vlasy, tak to není taková potíž, horší to bývalo, když jsem je měl dlouhé. Teď už mám vpředu jen několik dredů, které také bohužel nemyji pravidelně.
V tom případě je asi výhoda, pokud v dodávce nemáte ani zrcadlo...
Vždyť ho nemáme. Foťák v telefonu otočím do režimu selfie a rázem se můžu prohlížet. Rád se na sebe dívám. (smích)
Jak často se v telefonu vzhlížíš během koncertní šňůry?
(smích) Řekl bych, že se na sebe dívám každý den, ale rozhodně ne předtím, než jdu na stage.
Ani jsem se nezeptala, zda před koncertem pociťuješ trému? Pokaždé jsem nervózní.
Pořizování selfíček tě evidentně neuklidňuje, ale co před gigem zaručeně funguje - kopneš do sebe panáka, zapálíš si cigaretu?
Nervozita ze mě spadne, jakmile vběhnu na pódium, tím pádem ji nemusím v backstagi rozhánět. Spoluhráči ode mě očekávají, že nakráčím k mikrofonu a podám skvělý výkon. Kdybych to neudělal, zůstanu bez práce.
Velký rozhovor s Islander o víře, nu-metalu i nezdravém stravování najdete v listopadovém Fakkerovi.
