Nyní už ne, už nejsem mladá. Mám ráda, když vše v životě šlape jak na drátkách, ačkoli pro umělce život nikdy nebude rutina. Je pořád chaotický, není v něm žádná rovnováha. Rozpisy a deadliny jsou šílené a ty musíš neustále valit dopředu.
Hroutíš se čas od času, nebo jsi našla cestu jak vše vyvážit?
Díky bohu, nikdy jsem neměla ten pocit, že už nemůžu dál, nikdy jsem nevyhořela. Možná se moje síla skrývá v rodině a pak samozřejmě muzika mi dává hrozně moc. Samozřejmě se taky o sebe starám, chodím běhat, plavat, cvičím a dělám jógu. A když přijde na zpěv, jak jsem řekla, je to fyzická záležitost při které dosáhnu spojení se svou duší. Když začnu cvičit zpěv, vždycky se dostaví. Když ale necvičím několik dní v kuse, začnu cítit, že něco není v pořádku. Jakože něco nehraje a tak zase začnu a vše je opět v naprostém pořádku. Moje práce je velice emocionální a spirituální záležitost.
Jsi jediná žena v kapele plné mužů. Jaká je tvá strategie na udržení zdravého rozumu?
Chlapi jsou neskutečně milí a v pohodě. Zvykla jsem si na to. My zkušenosti s Nightwish byly takové, že jsem si prošla vším. Nejhoršími sračkami, ale i naprosto nádhernými věcmi, věř mi, zažila jsem úplně všechno, od a po zet. Ale ženy z rozdílných kultur jsou rozdílné. Když přemýšlím o typické argentinské ženě, nejsem si jistá, jestli by byla schopná dělat, co dělám neustále obklopená jen muži. Ale mluvím teď obecně.
Kompletní čtyřstránkový rozhovor s Tarjou najdete v srpnovém Fakkerovi, obě videa na konci tohoto článku.
