30 let od metalové exploze. Metallica slaví výročí Black alba

Vydáno: 12.08.2021 10:55 - Petr Adámek

Metallica letos slaví hned dvoje kulatiny. Čtyřicet let od svého vzniku a třicet let od vydání nejslavnějšího, tzv. "černého" alba. Když se legendární nahrávka 12. srpna 1991 vyloupla na svět, ozvala se silná detonace. Od té doby už v metalu nikdy nic nebylo jako dřív.
Metallica začínala začátkem osmdesátých let jako banda uhrovitých mladíků, kteří se snažili napodobovat své idoly a svůj přirozený teenagerský vztek a agresivitu projektovali do muziky. Řadili se k undergroundovému hnutí unavenému tradičními normami a konvencemi. Jaká ironie, že pouhých deset let poté dosáhli špičky v žebříčcích po celém světě. Za všechno mohlo tzv. "Black album", jak je eponymní kousek s černým předním coverem a obrysem hada v rohu nazýván. Nahrávka dostatečně tvrdá, ale zároveň pečlivě učesaná a přístupná mnohem širšímu publiku než předchozí brutální zářez "...And Justice For All".


Podstatně se zkrátila délka písní. Kirk Hammett vysvětluje: "Když jsme jezdili s 'Justice' uvědomili jsme si, že jsou písně moc dlouhé. Všem se na koncertech protahovaly obličeje a já si říkal 'bože, nebaví je to jako nás'. Málo se také ví, že tři ze čtyř tehdejších členů procházelo během práce na desce rozvodem. Mnoho dosavadních fans kapelu kvůli vybočení vstříc komerčnější cestě navždy proklelo, nepoměrně vyšší množství ji ale díky "Black albu" objevilo. Transformace z mladých grázlů v metalovou smetánku byla dokončena a metal se z pokraje šílenství dostal do centra dění. Nahrávka zajistila Metallice věčnou slávu. Titulu se dodnes prodalo přes neskutečných 30 milionů kopií.


Poutavý je příběh kolem balady "Nothing Else Matters". Tu napsal James Hetfield jako love song pro svoji tehdejší přítelkyni. Základní hudební figurou se stal motiv, jenž muzikant nepřítomně vybrnkával jednou rukou na kytaru během telefonického hovoru se svojí dívkou. Těch šest tónů vybrnkaných na čtyři prázdné struny zvládne zahrát i to největší kopyto. Hrubou verzi si původně Hetfield nahrál na kazetu čistě pro sebe, když ji ovšem slyšel Ulrich, přesvědčil svého parťáka, že song musejí udělat pro Metallicu. Skladba pro kapelu znamenala něco zcela nového. Ani sami hudebníci si zprvu nebyli jistí, jak fanoušci baladu přijmou. "Čekal jsem, až na ni v setlistu dojde řada, a měl jsem obavu, aby se z toho někdo v davu nepoblil," rozkryl s úsměvem James Hetfield obavy, když skladbu hráli poprvé naživo. A jedna zajímavost: ve videoklipu sice zahlédnete Kirka Hammeta, v samotné skladbě ale nehraje.

Metallice a příběhu jejich revoluční nahrávky patří cover story srpnového Sparku. Obří plakát uvnitř čísla je samozřejmostí.


Metallica Spark cover


Metallica poster Spark


DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2024 SMILE MUSIC s.r.o. | Prolidi.cz

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení